Číslo
Vidíš ho, jak se nad louží sklání,
zírá tak prázdně
a voda mu tiše protéká mezi prsty.
„Je to už dávno, co kámen byl odvalen.“
slyšíš se říkat
a bezděky zapaluješ cigaretu.
„Zmeškali jsme vlak, Lazare.
Nezbylo nic, jen my ... a Kniha.“
Otočil se k tobě,
tvář měl podivně vyhublou.
„Jsme z Vyvolených,
bylo nám souzeno setrvat.“