Lazar umřel a z hladu šel do Ráje. Jednoho dne umřel i bohatec a šel do Pekla. V pekle se mu všichni smáli, protože byl tlustej, a říkali mu čuně. On se naštval. Potom ale měl strašlivou žízeň a nikdo mu nic nedal. A tak byl nakonec eště hubenější než Lazar – končí jedna ze slohových prací chudých dětí z neapolského předměstí na téma Které z četných podobenství o Ježíšovi vás nejvíc zaujalo? (LtN 9)
Co měl na srdci kazatel Kierkegaard, vyložil čtenářům ve stejnojmenném článku Jan Kranát. Poslední dva vydané tituly od S. Kierkegaarda – Skutky lásky (CDK Brno 2000) a Tři páteční pozvání k Večeři Páně (Kalich Praha 2000) jej inspirovaly k porovnání jeho kazatelských spisů s ostatní produkcí. Kranát Kierkegaarda představuje jako autora, který vážně a otevřeně „říká, co má na srdci“. (LN 17. 3.)
Jestli nás něco může zahubit, tak je to množství staveb, většinou zděděných z baroka. To je zátěž finanční, intelektuální i psychologická – říká p. Aleš Opatrný v rozhovoru o církevních stavbách nadepsaném Zdědili jsme kasárna. (LtN 12)
Evangelickému faráři lze poděkovat i za rozlišení mezi „vzlétáním rejska“ a „vzlétáním lejska“. V LtN č. 9 tak učinil Václav Burian, překladatel básní Czeslawa Milosze, jehož na chybu upozornil Jan Šimsa, „příležitostný, ale pečlivý redaktor a znalec přírody.“
60. narozeniny pana Roberta da Zimmermana se budou oslavovat 18.–20. května v Daňkovicích by Sněžné.
Dokument o Plasticích je faktografickou rekapitulací vzniku a vývoje nejslavnější formace českého undergroundu, z níž vyrůstá unikátní drama o našich novodobých dějinách čteme mj. v recenzi Jana Folla Plastičtí lidé v televizní kauze. Zařazuje tento dokumentární snímek mezi svědectví o tom, co si troufne moc, když není adekvátně kontrolována.
Zvláště v 70. a 80. letech ve spolupráci s Jiřinou Šiklovou a Vilémem Prečanem prokázal místním disidentům neocenitelné služby, napsaly LN 24. 3. o H. G. Skillingovi, významném kanadském historikovi, který se soustavně věnoval českým dějinám i současnosti. Zemřel 2. 3. 2001, nedlouho po českém vydání svých pamětí Československo – můj druhý domov.
Samozřejmě ne! odpovídá na poslední otázku Jakuba Patočky Budete chtít tento rozhovor autorizovat? Alexander Kramer, jemuž nedávno vyšla kniha rozhovorů, vedených v 90. letech a otiskovaných bez úprav dotazovaných osob.