Tvůj tmavý dobrý pohled
úsměv obkroužený černými vlnami
Stál jsi ve dveřích Naděje – šířil pohodu
seděl jsi na schodech – působil pokoj
„Co je novýho?“
Chodili za tebou různí – a tys je bral
na výlety, na srazy, na sociálky
tys je, lidi, bral
– měli Tě rádi, a až moc samozřejmě
s Tebou počítali:
Bohouš přiveze, odveze, zaveze
Měl jsi tvrdý chleba; v noci za volantem,
skoro sám proti mafii
a přesto jsi k nám promluvil
kázání – spíš slovo výzvy a povzbuzení
bezdomovcům nám
Počítali jsme s Tebou –
posloužil Slovem
pomohls’ s chlebem
i s čajem
Příteli, PROČ nám Tě vzali
ZLO se pokusilo
ale Tys’ věděl: „…ani život ani smrt
nás nemůže odloučiti od Lásky, BOŽÍ
která je ……..“
Možná Tvý vlastní slova – ze Slova
nás můžou povzbudit
když
už nevstoupíš tiše a mile do dveří
Tvůj úsměv nás bude provázet
ale už nás nedopravíš v poslední chvíli kam bude třeba
když sedám za volant na pražský křižovatce,
mám pocit, že řídíš.
Tvůj obličej a dobrý pohled budou čekat
často tušit, podvědomě při odpolední směně
ve dveřích Bolzanky, s klíčkama v ruce. Pojedem?
Však Ty jsi Někde jinde už
nebudeš tiše sedět na Lipštátě, v Litoměřicích
ani u Salvátora
ZLO se pokusilo
nebyl jsi optimista
a přesto jsi pomáhal,
takys hledal, měls nesmělý plány
hledal bych s tebou.
Chvíli bychom hledali, pak zjistili, že Bible leží vedle
Ty bys ji otevřel
a ona mluví
Díky, Pane Bože.
A děkujeme za Bohouše. Ty jsi po všecky dny. AMEN
Daniel Pfann, bývalý kolega v kazatelské službě, kamarád v charitativním obč. sdružení Naděje