„…pravoslaví není pro běžného Rusa důležité především jako služba Hospodinovi, ale jako symbol národního svérázu a odlišnosti, proto se za omezení cizích náboženských vlivů na ruském území paradoxně zasazují i kovaní ateisté,“ napsal Jefim Fištejn v článku Ukáže Rusko, zač je toho loket?, otištěném v Proglasu 3/99.
„Stále afektovanější hlasy, že NATO dokázalo situaci kosovských Albánců jedině zhoršit, opomíjejí základní skutečnost, že je nevyhání z domovů NATO, ale srbští nacionalisté. Mnozí pacifisté připomínají studentku střední zdravotnické školy, která, přihlížejíc operaci, piští, že pacient, jemuž chirurg otevřel skalpelem útroby, vypadá hůř než na začátku,“ poznamenal Jakub Patočka v LtN 19/95.
Nadějnou vizí zakončil svou úvahu o občanských aktivitách a jejich výsledcích Martin Fendrych v Respektu 21/99: „Až se bude za dva roky zase ve vládě jednat, jestli ten obézní betonový skanzen opravdu dostavět, když ČEZ chce znovu roční odklad a dalších 30 miliard, poměr se pod tlakem aktivních lidí otočí. Příště bude 11 proti.“
Dne 30. května v 15.20 na Masarykově nádraží pojmenoval Slovem božím a modlitbou farář Jan Mamula v černém taláru a s bílými tabulkami rychlík Praha – Karlovy Vary (č. 712; odj. 15.43) a Karlovy Vary – Praha (č. 831; odj. 4.47) EMANUEL RÁDL. O tom, proč si Emanuela Rádla připomínáme, promluvil Martin Šimsa. Není pravda, že rychlík je určen pro cesty členů ruské mafie, ale je pravda, že se pojmenování uskutečnilo na návrh cestovní kanceláře Petr Rádl.
Hutný odstavec o „bázni Boží“ najde čtenář v Bratrstvu 4/99 z pera Dalibora Antalíka. Končí slovy: „Bázeň Boží je tu pokaždé, když je lidství zasaženo Božím nasazením pro člověka a když je paradoxně od jakékoli ‚předposlední‘e bázně osvobozeno.“
T.