Před 60 lety se v Mnichově Československo stalo obětí agrese a ústupu před agresí. Před 5 lety se připomínka Mnichova aktualizovala v Bosně a Hercegovině. Dnes – 60 let po Mnichovu – hrozí, že agrese a ustupování před agresí způsobí obrovskou tragédii v Kosovu.
Za váhavého i nečinného přihlížení mezinárodního společenství včetně České republiky pokračují srbské mocenské orgány v agresivní politice, kterou zahájily už na sklonku 80. let nehoráznou manipulací vlastního národa, likvidací legálně zvolených orgánů Kosova, Vojvodiny a Černé Hory a záhy nato vojenským přepadením Slovinska, Chorvatska a Bosny a Hercegoviny.
V Kosovu (stejně jako ve Vojvodině) zrušil srbský vládnoucí režim autonomii této oblasti, zavedl v ní vojenskou a policejní diktaturu, většinové albánské obyvatelstvo vyloučil ze správy země a zahnal je do ilegality. V posledních měsících pod záminkou boje proti tzv. osvobozenecké armádě Kosova srbské policejní a vojenské jednotky plánovitě terorizují albánské civilní obyvatelstvo, vyhánějí je z jeho obydlí, vypalují albánské vesnice. Vyhnané bezbranné uprchlíky cejchují jako teroristy a vytvářejí z nich bezprávné psance ve vlastní zemi. Ztěžují i znemožňují činnost humanitárních organizací, šikanují jejich pracovníky a zásilky humanitární pomoci organizovaně rozkrádají. Svým jednáním porušují Mezinárodní konvenci o odstranění a trestání zločinů apartheidu a společný článek 3 Ženevských konvencí o vnitřních ozbrojených konfliktech.
Neučiní-li mezinárodní společenství urychleně přítrž tomuto řádění, stanou se už do letošní zimy ze všech Albánců v Kosovu vyhnanci na milost a nemilost srbskému vojsku a policii – a také zimě a hladu.
Mezinárodní společenství zapomíná na nedávnou zkušenost z Bosny a Hercegoviny. Srbští představitelé byli sice ochotni účastnit se zprostředkovaných jednání, z dohod však nedodrželi prakticky nic. Konflikt v Bosně a Hercegovině pak ukončil jediný vojenský zásah mezinárodního společenství. Kdyby tento zásah přišel o několik let dříve, mohl zachránit tisíce životů, zabránit utrpení, zachovat domov vyhnancům a v konečném důsledku tak i předejít „invazi“ bosenských uprchlíků do sousedních a dalších zemí. Nestačí jen vyčkávat a naplano vyhrožovat. Je třeba rázně jednat.
Žádáme, aby v Kosovu byla umožněna nerušená činnost mezinárodních pozorovatelů, humanitárních organizací a novinářů!
Žádáme zastavení vojenských a policejních operací v Kosovu!
Žádáme NATO, aby k tomu jugoslávské a srbské mocenské orgány donutilo.
Žádáme orgány OBSE, případně kontaktní skupinu nebo jinou pověřenou instituci, aby v Kosovu zajistily přežití dnes terorizovaného civilního obyvatelstva a nastolily tam pro Albánce i Srby a Černohorce podmínky k normálnímu životu a k fungování parlamentního demokratického řádu.
Žádáme mezinárodní společenství, aby konečně pohnalo k politické i trestní zodpovědnosti hlavního strůjce balkánské tragédie posledních let – Slobodana Miloševiče – a jeho spolupracovníky, kteří se na této tragédii podíleli.
Žádáme parlament a vládu České republiky, aby tyto požadavky podpořily a prosazovaly!
Konec agrese! Život pro Kosovo!
Nadace Tolerance
České sdružení přátel nedělitelné Bosny a Hercegoviny
Nadace při České televizi Člověk v tísni
Příspěvky na humanitární pomoc je možno zasílat na konto nadace Člověk v tísni, č. ú. 01-10247026/0300, u ČSOB Praha.