Výsledky architektonického workshopu re:Vodňany
V Protestantu č. 10 v roce 2010 jsem psala o architektonickém workshopu ve Vodňanech. V krátkém pokračování bych chtěla uvést, že velké úsilí a snaha mladých studentů nebyly marné. Některé návrhy se začaly realizovat, jiné jsou k realizaci v plánu a někteří z tehdejších účastníků workshopu vyvíjejí další aktivity.
Celý workshop vlastně domluvil s architektem Ondřejem Synkem Pavel Janšta, který je nyní místostarostou Vodňan. Krátce se vyjádřil dosaženým i plánovaným výsledkům. Za nejpodstatnější pokládá, že na základě worskshopu si nové vedení města uvědomilo, jakým způsobem se má k městu přistupovat. Radnice zvolená ve volbách r. 2010 začala připravovat nový Strategický plán rozvoje města. Ten byl poměrně netradičně zpracováván tzv. komunitním způsobem, tedy v úzké spolupráci s občany, zájmovými spolky i podnikateli. Během práce na jeho přípravě vyvstala tři hlavní témata, resp. okruhy: sport, kultura, podpora podnikání. Zastupitelstvo schválilo na příštích deset let dvaadvacet záměrů a devadesát čtyři projektů.
Z projektů, které byly navrženy na prvním workshopu v r. 2010, se momentálně rozpracovává obnova areálu koupaliště Škorna (v loňském roce v architektonické soutěži o Cenu Petra Parléře), v současnosti zastupitelstvo schválilo projekt na dopracování a realizaci (kdo by se chtěl podívat na návrh a přečíst si další informace, jsou k dispozici na iDNES.cz v článku nazvaném „Bazén přímo v rybníku“). Dále revitalizace lesoparku Zátiší za Střední rybářskou školou (a to včetně studenty navrhované rozhledny), architektonická soutěž na obnovu Kulturního domu (letošní Petr Parléř), nový městský mobiliář a nový vizuální styl města. Držím vedení města ve Vodňanech palce, aby se uskutečnilo vše tak, jak si naplánovali.
Teď něco o dalších aktivitách některých mladých architektů, kteří absolvovali vodňanskou dílnu. Někteří z nich už loni školu ukončili, někteří uspěli v různých soutěžích (např. David Pavlista zvítězil v přehlídce diplomových prací škol architektury). Někteří ještě dál studují. Kdo by se chtěl podívat, jak vyučuje tehdejší vedoucí workshopu ve Vodňanech Michal Kuzemenský a jeho asistent Ondřej Synek (na kterém závisel dobrý chod workshopu) na ČVUT, vkládám sem internetovou adresu http://kuzemenskysynek.blogspot.com. Opravdu stojí zato se na ni podívat.
Do Vodňan se přijeli podívat zastupitelé lázeňského městečka Luž s úmyslem získat informace o workshopu a o jeho výsledcích. Posléze požádali o návrh na úpravu města. Jádro účastníků dílny se na základě tohoto podnětu transformovalo do volné pracovní platformy s názvem re: Zadání z Luže řešili Ida Čapounová, David Pavlišta, Ondřej Synek, Honza Vlach, Jiří Žid a Michal Kuzemenský. Zpracovali projekt, který se jmenuje Architektonická koncepce města Luže.
Způsobem zpracování stojí na pevných základech metodiky vodňanské dílny. Narozdíl od Vodňan byl však projekt zpracován do přehledné knihy, která rozdělena do tématických kapitol město analyzuje a navrhuje možná (někdy i variantní) řešení. Řešená témata byla v rámci společné debaty prodiskutována s lužskými i s radou města.
Hlavními tématy jsou tentokráte propojení jednotlivých částí města (centrum Luže, náves staré vsi Kamenice, která vrostla do města, Košumberku a Hamzovy léčebny), definování hranic města, popsání vnitřních rozvojových rezerv, popsání možných regulativ nové výstavby, podpoření lázeňského charakteru města a další. Výsledek bude v příštích dnech představen občanům a pravděpodobně se povede diskuse, odkud s dílem začít.
Ve samotných Vodňanech se mimo zmíněných akcí začíná chystat další ročník re:vodňany, který se tentokrát bude zabývat jedním z míst, popsáných během prvního ročníku – oblastí Zátiší, tedy zarostlým svahem za rybníky na severním okraji města. Letos se nebudou účastnit pouze architekti, ale budou pozváni hlavně sochaři, kteří by měli přímo na místě z místního materiálu svah z části zpřístupnit a zapojit do sítě městských promenád. Uvidíme, zda se to podaří i tentokrát.
Když jsem před dvěma lety přijala nabídku vařit na workshopu, souhlasila jsem hlavně proto, že jsem dostala příležitost být přítomná všem odborným přednáškám, které se tam měly uskutečnit. Ani ve snu mě nenapadlo, že se postupně pro mně hlavním a nejdůležitějším momentem stane vztah mezi mnou a mladými lidmi. A tak chci úplně nakonec vyjádřit obrovskou vděčnost všem těm mladým lidem za jejich přátelství ke mně. Jsem o dvě generace starší, jsou jako moji vnuci – přesto se nepřestali se mnou stýkat, zvou mě na přednášky a často i jen na přátelská setkání.
Pozn.: veškeré odborné údaje pocházejí od Ondřeje Synka.