rozhovor s Dr. Theodorem Angelovem, místopředsedou Evangelické aliance
Koho zastupuje Evangelická aliance?
Různé evangelické denominace existují v Bulharsku od šedesátých let 19. století. Od roku 1901 pracovala Evangelická aliance. Ale roku 1948 byli všichni vůdci EA uvězněni komunistickou vládou na řadu let. Před třemi lety se pět hlavních evangelických denominací dohodlo, že obnoví práci aliance, a já jsem byl zvolen předsedou na první dva roky (předsednictví rotuje). Aliance sestává z pěti denominací: metodistů, kongregacionalistů, baptistů, letničních a „Církve Boží“. Dnes odhadujeme, že těchto pět církví má asi 80.000 členů, kteří se aktivně angažují v církevní práci, celkem tedy přes 100.000 členů. EA má dva hlavní cíle: Za prvé, vzájemné porozumění mezi evangelickými církvemi, a za druhé obranu práv církví a jejich členů v naší zvláštní situaci.
Ve svém projevu jste řekl, že sice existují nebezpečné sekty, že však boj proti sektám zdegeneroval na boj proti víře.
Před třemi lety byla v Bulharsku rozpoutána vášnivá kampaň proti tzv. náboženským sektám. Nejdříve jsme nerozuměli příliš dobře, oč jde, ale teď se ukázalo, že je to velmi dobře připravená kampaň podporovaná všemi médii včetně těch, která se považují za demokratická. Kampaň je podněcována nacionalistickými, panpravoslavnými, ale také ateistickými skupinami: pro ně je to jeden ze způsobů, jak si uchovat bývalou moc.
Není přesně stanoveno, kdo je či není sekta, ale rozumí se samo sebou, že se tím míní každá nepravoslavná náboženská skupina. A to se týká jak tradičních evangelických církví, tak i nových skupin a hnutí. Tato nenávistná kampaň nám způsobila řadu problémů. Místní úřady teď odmítají povolení ke stavbě církevních budov, užívání veřejných sálů pro náboženská setkání a podobně.
Pozvaní zástupci pravoslavné církve bohužel nepřišli. Pan Vrbanov, který promluvil místo nich, říká, že pravoslavná církev nemá žádné výhody: má např. jen jedno periodikum. Mají jen 800 kněží, což je velmi málo v poměru k počtu věřících. Jak jste na tom vy?
Pan Vrbanov popřel, že by byl oficiálním zástupcem pravoslavné církve, takže zastupuje sám sebe nebo snad theologický seminář. Pravoslavná církev má veškeré výhody, které jí stát může poskytnout. Užívá televize a rozhlasu, zatímco pro evangelíky média nejsou dostupná.
Co se týče škol: pravoslavná církev má jeden či dva semináře a jednu theologickou fakultu, která je integrální součástí sofijské univerzity, tedy státní školy. Žádná z evangelických církví nemá školu, ba ani uznávaný vzdělávací systém. Kampaň proti evangelickým církvím se totiž zaměřuje právě proti jejich snahám o výchovu národa.
Ohledně duchovních: Ano, když říkají, že mají 800 duchovních, tomu věříme. Ale nevěříme, že 87 % obyvatelstva je pravoslavných, neboť před pouhými 10 lety oficiální statistika vypovídala, že 87 % bulharského obyvatelstva je ateistů. Takže ateisté si nyní říkají pravoslavní, a my vidíme, jak to vypadá. Mnoho předáků jednoduše zašlo do kostela, zapálilo tam několik svíček, a to je jejich pravoslaví. Ale my samozřejmě nikoho nesoudíme, to je jejich záležitost.
Do naší práce je zapojeno mnoho laiků, protože nikomu z nás nebylo v minulosti dovoleno získat theologické vzdělání. Velice nám tedy chybí theologicky připravení lidé. Přesto však máme duchovní, máme kazatele a zvěstovatele evangelia. Je jich asi 600–700. Ovšemže nejsou všichni placeni. Někteří pracují jako laici. Jsou to lidé připravení šířit evangelium.
Jaké máte kontakty s Českou republikou? Snad by bylo možné, aby v Praze na ETF UK (v nové velké budově) studovali vaši studenti?
Nedávno jsem se účastnil konference o náboženské svobodě a intoleranci ve Vilémově poblíž Olomouce. A tam jsem viděl, že věřící v ČR – včetně pravoslavných – jsou velmi otevření k diskusi o těchto problémech. Jako baptista vítám zvláště vznik nového baptistického semináře v Praze a doufám, že naváže kontakty s Karlovou univerzitou.
Pan Matanov právě odpověděl na můj dotaz, že by rád založil jednu evangelickou školu pro uznávané církve, ale že mu v tom brání vaše vnitřní rozpory. Také prý už funguje škola při letniční církvi.
To jsou jen politické sliby. Ve skutečnosti vláda brání každému vzdělávání, které bychom chtěli zavést. Úřady skutečně chtěly založit theologickou školu. My však víme, že pokud školu založí vláda, pak ji bude mít pod svou plnou kontrolou. Trváme tedy na tom, že každá denominace má právo založit si vlastní školu. Některé z denominací chtějí založit jednu školu společně, jiné chtějí vlastní školu. Ale nám všem, včetně letničních, se v tom brání a žádný vzdělávací systém nebyl schválen.
Zmínil jste se o tom, že evangelické církve se snaží sociálně pracovat a být požehnáním pro své okolí, že však mají různé potíže, např. s přístupem do věznic. Existuje nějaký zákon nebo jiná zákonná instrukce, která by umožnila duchovním navštěvovat vězně?
Záleží jenom na dobré vůli ředitele každé věznice. Na některých místech s nimi naši duchovní mají dobré vztahy, takže smějí vězně navštěvovat. Ale běžně se návštěvy dovolují pouze pravoslavným duchovním. Pokud je nám známo, v mnoha věznicích je k dispozici bible a některá literatura. Ale i to záleží na řediteli věznice.
Děkuji Vám za rozhovor. (20. 2. 1996)
Pozn.: V článcích bylo použito údajů z periodika Face to Face (1995) vydávaného Bulharským helsinským výborem v rámci programu PHARE Evropské unie.