Letní Protestant 2014/6 (str. 1 a 3) přinesl rozhovor s novozákoníkem a představitelem tzv. progresivního křesťanství Marcusem J. Borgem. Episkopál švédského původu a stoupenec kritického bádání o historickém Ježíši má již přes dvacet let skutečný dar nastolovat důležitá témata k veřejné debatě. V mnoha presbyterních sborech USA před časem četli a na pokračování probírali jeho knihu The Heart of Christianity: How We Can Be Passionate Believers Today (Srdce křesťanství aneb Jak se dnes stát zapálenými – překládal bych raději: plnokrevnými – věřícími). Borg se inspiruje mocensky potlačenou gnozí pozdní antiky a emancipačními hnutími dneška. V nich doufá nalézt zápal chybějící většinovým církvím.
V přeloženém rozhovoru přemýšlí o budoucnosti církve. Spatřuje ji v neformálních společenstvích „lidí, kteří vědí o co jim jde“. Zmiňuje značnou sumu, kterou on sám přispívá na chod svého klasického sboru. Jenže 90 \% peněz prý spolkne provoz, tedy plat faráře a údržba budov. Borg sní o tom, oč „ježíšovštější“ by bylo působení sboru, kdyby tyto náklady odpadly a bylo možné „dělat na něco užitečného pro okolí nebo přispívat na činnost zajímavých neziskovek.“
Jsem přesvědčen, že Borgovi stojí za to pozorně naslouchat. Stejně jako on mám dojem, že budoucnost patří angažovaným skupinkám, nikoli neosobním církevním strukturám. Nemyslím však, že jde o alternativu. Nemají-li skupinky, o jejichž velké užitečnosti jsem přesvědčen (modlitební, vzniklé kolem nějaké akce, kampaně, nebo třeba ve velkoměstech podle bydliště) zplanět, rozhádat se a zaniknout, musejí si faráři dát práci takové skupinky pastýřsky vést: nadchnout pro ně lidi ve sboru, popřát jim v těchto skupinkách dospělou autonomii a přitom je nepustit ze zřetele. To nemůže jít bez osobního zapálení, plnokrevnosti. A to je Borgovo důležité téma.
Jinak: v rozhovoru se podařilo zkreslit název Borgovy poslední knihy. Její vtip je v tom, že nemluví – jak zní běžné sousloví – o evoluci světa, ale evoluci Slova (anglický název zní Evolution of the Word). Nadhazuje možnost číst Nový zákon v pořadí vzniku knih, tedy od autentických epištol, přes Marka, knihu Zjevení až po zklidnělý obraz dějin spásy v dvojdílném Lukáši-Skutcích. To ale jen na okraj. Díky redakci za tuto porci výborného Borga.