Úvodem
V době, kdy se v českém křesťanském tisku mluvilo o Dopisu židovským obcím v Čechách a na Moravě, jsem studijně pobýval dva roky v Jeruzalémě a dostával o běhu těchto rozhovorů jen kusé zprávy. Brzy jsem Dopis přeložil do angličtiny a sešel se s cca deseti vlivnými osobami jeruzalémské inteligence. Zajímal mne pohled zvenku, pohled nezaujatých osob. Pokládal jsem jim otázky spojené s obsahem Dopisu. Pět z nich je zveřejněno v pokračování tohoto textu. Některé rozhovory trvaly jen 20 minut, jiné dvě hodiny. Byly vedeny anglicky, německy, francouzsky, hebrejsky a v jednom případě dokonce staročesky. Všichni dotázaní mají jedno společné signum: jsou zapojeni do křesťansko-židovského dialogu. Šest z nich učí na universitách, čtyři na různých institutech. Sedm z nich jsou Židé, tři křesťané (dva katoličtí, jeden evangelík). Pocházejí z těchto zemí: Francie, USA, Anglie, Německo, Itálie, Izrael. Jde o tyto muže: Prof. Dr. David Flusser, profesor-emeritus Dějin raného křesťanství na Hebrejské univerzitě; Doc. Dr. Michael Krupp, učitel Talmudu a Midraše na Hebrejské universitě; Prof. Dr. rabín Pesach Schindler, učitel Talmudu a Rašiho na Hebrejské universitě; Dr. Jackie Feldman, učitel srovnávací antropologie na universitě v Hajfě; Dr. Raniero Fontana, učitel Talmudu na Centre Cretien d’Études Juives Ratisbonne v Jeruzalémě; Dr. Isaak Kalimi, publicista v oblasti Starého zákona a rabínské literatury; Abraham SchavAarec, učitel Týdenních pasáží Tóry v CCEJ Ratisbonne; Piere Lenhard, profesor-emeritus, učitel Talmudu, Midraše, Židovské modlitby v CCEJ Ratisbonne; Amitai Spitzer, historik; Raphael Gruenn, konzervativní rabín. Mnoho z těchto společných rozhovorů nezveřejňuji. Více méně jsem vybral nejpodstatnější odpovědi. Jelikož se ovšem některé odpovědi opakovaly, nechávám je zaznít jen jednou.
Otázky a odpovědi
Jaký je Váš první dojem po přečtení tohoto Dopisu?
Michael Krupp: Dopis je formulován trochu ostře ale pravdivě. Jeho autor je mi sympatický. Sám jsem uveřejnil něco podobného, ačkoliv mé formulace byly obezřetnější a mírnější.
Isaak Kalimi: Dopis je nadobyčej odvážný počin. Vzhledem k vážnosti tématu, k němuž se vztahuje, je zcela nezbytné vzít na sebe nebezpečnou úlohu otevřenosti a nazývat věci pravými jmény.
David Flusser: Dopis je výjimečně dobrý čin, znamenitý dokument a velmi odvážný kousek. Něco podobného jsem ještě nečetl.
Pesach Schindler: Dopis je skvělá práce. Dovedu si představit, že autorovi způsobila hodně problémů. Je křesťan nebo Žid?
Piere Lenhard: Vážím si autorova smyslu pro zodpovědnost za židovský národ, přesto musím říct se stejnou otevřeností, s jakou tu vystupuje autor, že dopis je špatný. Odepřemeli Ježíši jeho božství, křesťanství nemá na co položit svůj základ. Mysterion křesťanské víry spočívá v inkarnaci, resurekci a trojí podobě Boha. Dopis toto mysterion vyprazdňuje.
Raniero Fontana: Je to povrchní a simplifikující elaborát. Věc sama je mnohem složitější než kolik se dopis snaží řešit.
Dopis je adresován židovským obcím v Čechách a na Moravě. Může svým zněním uspět a otevřít rozhovor mezi křesťany a Židy v těchto obcích?
Raphael Gruenn: Znám trochu milieu v České republice. Nepoznal jsem tam, a ani si nedovedu představit, že by tam z židovské strany byl někdo, kdo by byl natolik vzdělán v Novém zákoně, aby mohl vést kompetentní dialog s křesťany o otázce Ježíšova (ne)božství a kořenech antisemitismu v Novém zákoně. Dokonce si ani nemyslím, že by křesťanské církve v České republice musely natolik snižovat ze svých hodnot, včetně učení o Ježíšově božství, jen proto, aby jim židovská strana otevřela dveře do svých synagog. Na straně druhé považuji za nezbytné, aby se český národ – ne jen křesťanské církve – omluvil a vyjádřil lítost za smrt židovských politiků ve vládě Slánského v 50. letech.
Isaak Kalimi: České současné židovství je v ubohém stavu. Většina Židů o něm ví tak zanedbale málo, že není schopno reflexe hodnot vlastních, tím méně křesťanských.
Pesach Schindler: Židovské komunity v České republice by měly aplaudovat a otevřít autorovi všechny dveře k rozhovorům, neboť autor opustil křesťanství a vrátil se zpět k židovství.
Dopis popírá Ježíšovo božství (tzn. Ježíš není Bůh). Jak Vás tato pasáž oslovuje? Dovedete si představit, jaký model křesťanství tu vzniká?
Abraham Schav-Aarec: Dopis podkopal základy křesťanství coby náboženskému systému, který dosadil člověka na místo Boha. ČlověkBůh byl sesazen. Co z toho vznikne si nedovedu představit.
David Flusser: Souhlasím, že se Ježíš za Boha nepovažoval, jen za toho, kdo má v ekonomii spásy výjimečné poslání. Byl rabbi, který je obdarován Božím duchem a který zvěstoval lásku. A jako takový má stále co říci. Křesťanům i Židům. Evangelium lásky je cestou ozdravy světa.
Jackie Feldman: Ježíš bude inspirovat i bez toho, že bude přijímán coby inkarnované Logos. Bude jednoduše jedním z těch velkých lidí, kteří na sebe vzali zodpovědnost za celý svět. V našem století jím byl nedávno zesnulý rabbi J. A. Heshel.
Isaak Kalimi: Ježíš byl posel lásky, empatie a solidarity s největšími nuzáky tehdejší společnosti. Je nezastupitelný a neopakovatelný tímto svým postojem. Proč by měl být víc než Mojžíš nebo Mohamed?
Michael Krupp: Negace Ježíšova božství není negací Ježíšova mesiášství. Ke křesťanství mne nepřivedla víra v JežíšeBoha, ale v JežíšeMesiáše. Ježíšova rovnost s BohemOtcem je trojiční dogma, které je biblicky neudržitelné.
Amitai Spitzer: Modelem tohoto „nového“ křesťanství je patrně předpavlovský sbor, jehož věřící byli výlučně Židé. Přijímají Ježíše jako svého mistra, jenž tu vystupuje coby rabbi, který nedodržuje přikázání. Je však rabbi, který nedodržuje přikázání ještě rabbi? A je vůbec ještě Žid? Jedna teorie říká, že Žid, který se vzdal dodržování přikázání ztrácí svou identitu. Je indiferentní NIC. Maso bez identity. Natož Žid! Není tedy tento návrat k židovství bez přikázání laboratorním výpěstkem bez reálné možnosti existence v přirozených podmínkách života?
Piere Lenhard: Nepřijmemeli Ježíšovo božství za pilíř křesťanské víry, bude Ježíš jen jakýsi charismatický rabbi a netradiční vykladač Tóry. Ne však jejím naplněním. „Novost“ Ježíšova učení bude jen do té míry jiná, že se bude lišit od vykladačského trendu uvnitř farizejského židovství. Bude tím, kým byl třeba Hillel. Teolog milosti. A to je málo.
Nese křesťanství odpovědnost za holocaust?
Raphael Gruenn: To je mi opravdu otázkou.
Jackie Feldman: Nechci paušalizovat a odsoudit všechny křesťany. Ale jsem si jist, že celý německý národ tuto zodpovědnost nese.
Isaak Kalimi: Nikdy jsem neměl pochyb, že holocaust je následek špatného náboženského systému.
Michael Krupp: Tím jsem si zcela jist.
Piere Lenhard: Holocaust není následkem jednoho špatného systému. Přesto křesťané, zejména oficiální katolická církev, jsou podílníky na šoa, protože dosud ještě nevyjádřili uspokojující omluvu za likvidaci Židů ve 2. světové válce. Tím méně se to podařilo deklaraci Pamatujeme – zamyšlení nad šoa z 16. 3. 1998.
Máte nějaký návod jak eliminovat antisemitismus v křesťanství?
David Flusser: Úkolem křesťanů by mělo být imitatio Christi a ne imitatio Pilati. Ne si mýt ruce nad genocidou Židů. Křesťan může pomoci Židům už tím, že se sám vystaví otázce, co ho přimělo k tomu, aby Ježíše následoval. V další fázi by měl vyvinout úsilí, aby eliminoval odpornou patronaci církve nad Židy a pomohl ozřejmit, že křesťanství a židovství jsou dva systémy, které jsou rovnocenně spolehlivými spasitelnými cestami.
Piere Lenhard: Křesťané by měli především přestat dělat z Židů černé figury novozákonních příběhů. Pašijový příběh, kde jsou Židé představeni jako vrazi, by měl být nově vyložen. Dále by mělo dojít k redefinici církve. Obnova církve nezačne degradací Ježíšova božství na lidství, ale ve sjednocení všech křesťanských denominací v jeden celek, který čerpá svou sílu ze znovu objevených židovských kořenů.
Shrnutí
Z odpovědí jednoznačně vyplývá sympatie vyjádřená autorům Dopisu. Ta ať rehabilituje jejich čest a odvahu, se kterou Dopis v Česku zveřejnili. Musím ovšem podtrhnout fakt, že mým cílem bylo mluvit s Židy, neboť Židům byl v Česku Dopis určen především. Tedy vstřícnost a pozitivnost odpovědí, naplněných jásotem a radostí, je determinována tím, že autory zveřejněných odpovědí je židovská strana, která navíc žije v Izraeli, kde Židé jsou ve většině a křesťané v menšině. Dopis se tedy mým překladem dostal do rukou adresátům, kterým nebyl prioritně určen – a u kterých našel, překvapivě, nadšené porozumění (mnozí z nich si mou anglickou verzi vzali sebou).
Na straně druhé je dobře vidět, jaké formy „následovnictví“ tu vznikají. Podle odpovědí dostáváme tři skupiny a dvě podskupiny vztahu k Ježíši (Kristu): 1. Sympatizant. Všichni dotázaní židovského původu oceňují Ježíšovu angažovanost pro člověka (Pesach Schindler, Isaak Kalimi, Abraham SchavAarec, Jackie Feldman, Amitai Spitzer). 2. Ježíšovec. Ten, jemuž se Ježíšovo učení stalo celoživotní inspirací pro utváření jeho vlastních mravních hodnot (David Flusser). 3. Křesťan, Typ A. Ježíš je Mesiáš ale ne inkarnované Logos (Michael Krupp). Typ B. Ježíš je Mesiáš a zároveň inkarnované Logos (Piere Lenhard, Raniero Fontana). Čtvrtá skupina, jednoznačné odmítnutí Ježíše, která by mohla vzniknout po dotazu v některé z ultraortodoxních společenství, neměla šanci se projevit.