Křik z noci

Číslo

Křik z noci.

Nebyla to ona?

Pod čí mocí

skrývá mě clona?

Touha ženoucí k nepředstavitelnému

strach před úzkostí

přec tu sedím, poddán jen jemu

z jejích kostí jsou mé kosti.

Tak kam pohnout se mám

kam obrátit svůj pohled?

Pomalu usychám

pomalu zabírá dennodenní jed

ta přítulná známá

od níž odtahuji rty

vždyť nemilovat smrty ty

je nutnost klatě klaná.

 

8. 5. 1998