Ještě k historii Svazu českobratrského evangelického duchovenstva

Číslo

(Protestant 3/2018)

Rozhodnutí ministerstva vnitra ČSR z 16. července 1974 o rozpuštění SČED vydal jeho civilně správní úsek Praha 1 s podpisem vedoucího odboru Dr Jířího Kepáka.

Výbor SČED proti tomuto rozhodnutí poslal ministru vnitra odvolání, tj rozklad 27. července 1974. Psal v něm, že i duchovní jiných církví měli možnost vytvořit svůj svaz duchovních, odmítl tvrzení o dvou centrech pro řízení duchovních v ČCE, protože SČED vždy respektoval synodní radu, která kurzy SČED doporučovala a byla na ně zvána k proslovu a rozhovoru. Výbor dále odmítl tvrzení o „negativní politické opozici“, „vlastní reakční platformě“, o „mocenském ovládání celé církve“ jako pojmy duchu evangelické církve naprosto cizí a pro SČED nepříslušné a zdůraznil rozhovor v církvi. V otázce ustanovení řádu SČED, že řádným členem se může stát každý evangelický bohoslovec, který je ve službě církevní, školní nebo misijní, jakož i kdo po takové službě odešel na odpočinek, SČED vycházel v pojetí členství z faktu ordinace, jíž je evangelický bohoslovec oddělován ke službě Slova a svátostí jakožto vikář resp. farář. Vikář či farář byl za člena SČED považován trvale právě vzhledem k ordinaci, kterou se oddal církevní službě jako celoživotnímu povolání a zaměstnání. Tohoto výkladu se výbor SČED přidržoval také v případě, že některému faráři byl odňat státní souhlas, protože odnětím souhlasu pro duchovenskou činnost v určitém sboru ordinace není zrušena ani jinak dotčena. Nadto odnětí souhlasu bylo vždy dočasným opatřením. Podobně považoval SČED za své členy farářky, které určitý čas konaly duchovenskou práci, pak ji řadu let nekonaly z rodinných důvodů (mateřství) a po čase se k ní opět vrátily. Podobně by SČED nezbavoval členství faráře, kteří by ze zdravotních důvodů delší čas nevykonávali duchovenskou činnost. Ztratí-li farář státní souhlas, neplyne z toho, že by měl být zbaven podpory a ochrany organizace, která se má starat o stavovské zájmy svých členů, a SČED je jakousi náhradou odborové organizace. Pokud jde o tři faráře, kteří byli v trestním řízení, na jehož počátku ztratili souhlas pro duchovenskou činnost, chtěl SČED i při těchto duchovních plnit svou povinnost starat se o stavovské tj. duchovenské zájmy svých členů a nepouštět ze zřetele bratry, kteří se ocitli v těžké situaci. V závěru výbor SČED žádá o smírné vyřízení, aby mohl dále konat své poslání. Podepsáni za výbor SČED Dr. Josef Veselý, Jan Čapek, Josef Batelka.

Synodní rada ve svém dopise ministru vnitra z 8. srpna 1974 píše, že pokládala vždy SČED za velmi prospěšné zařízení, které v životě církve plnilo důležitou funkci katalyzátora různých duchovních a zájmových proudů. Schválila údaje a stanoviska obsažená v rozkladu. Nikdy nepokládala SČED za druhé církevní centrum, cenila si možnosti svobodných rozhovorů, ke kterým přicházela ráda a bez zábran, naopak vysoce oceňovala otevřenost jednání a diskusí. V závěru se synodní rada přimlouvá za navrhované smírné vyřízení. Podepsáni synodní senior Dr. Václav Kejř a synodní kurátor Dr. František Škarvan.

Ministr vnitra v dopise z 18. prosince 1974 na návrh zvláštní komise vydal rozhodnutí, ve kterém rozklad SČED z 27. 7. 1974 zamítl a potvrdil rozhodnutí ministerstva vnitra z 16. 7. o rozpuštění SČED s odůvodněním, že činnost Svazu je trvale v rozporu se stanovami Svazu a že náprava nebyla zjednána. Uvádí rozklad Svazu, v němž Svaz namítá, že vždy respektoval nejvyšší správní orgán církve a nikdy neusiloval o ovládnutí církve a že postupoval podle platného organizačního řádu.

Dále zmiňuje činnost zvláštní komise a uvádí, že SČED porušil své stanovy tím, že nevyloučil ze svých řad členy, kteří ztratili státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti a z hlediska ustanovení § 5 bodu 3 stanov Svazu nemohou být tedy nadále považováni za jeho členy. Podle cit. ustanovení se členy SČED mohou stát pouze čeští evangeličtí bohoslovci, kteří jsou ve službě církevní, školní nebo misijní, jakož i ti, kteří po takové službě jdou na odpočinek. Dále uvádí, že SČED neprovedl žádná nutná opatření, ale naopak se solidarizuje s duchovními, kteří měli být ze Svazu vyloučeni. Činí závěr, že činnost SČED je v rozporu se stanovami SČED. Orgán státní správy rozpustí organizaci, jestliže její činnost je v rozporu s jejími stanovami. V řízení o rozkladu byla tedy znovu potvrzena správnost důvodů, pro něž byl ministerstvem vnitra ČSR SČED rozpuštěn. Z uvedených důvodů jsem proto na návrh zvláštní komise rozhodl, jak shora uvedeno, rozklad SČED zamítnout a rozhodnutí ministerstva vnitra ČSR ze dne 16. 7. 1974 potvrdit. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Podepsán ministr vnitra ČSR Ing Josef Jung.