„Něco podobného jsem za pětadvacet let své kariéry ještě nezažil,“ prohlásil Frank Zappa na tiskové konferenci v Praze, šokován vlastní popularitou. To je skutečně co říci, neboť za těch pětadvacet let Zappa zažil snad všechno, co rocker zažít může, od útoku policie na nahrávací studio přes stovky, možná tisíce koncertů, skandálů a všemožných extravagancí až po ostrý politický boj proti manželkám vládních úředníků – frenetické zbožňování fanoušků nevyjímaje. Praha Zappu evidentně zaskočila, a koneckonců zaskočeni jsme v určitém smyslu i my, neboť nyní se potvrdilo, co se dosud pouze tušilo, že totiž v žádné zemi na světě není tento rockový exot – génius tolik milován a ctěn jako u nás. Čím to?
Snad tím, že jeho pojetí zábavy vždy působilo jako ztřeštěný antitoxin proti bezduchému konzumentství? Tím, že jeho hudba podivuhodně souzněla s životní polohou nás nedobrovolně znormalizovaných? Tím, že svými satiricko-bláznivými šlehy nikdy nikoho nešetřil? Tím, že nedbal zaběhaných zvyklostí a všechno přetvářel k obrazu svému? Nejlépe to možná vystihl Petr Dorůžka, když včera v televizi řekl, že Zappa vlastně vytvořil typ rockera v opozici. Toto pojetí skutečně v Čechách zapustilo kořeny (ať už dobrovolně či pod tlakem), a ne náhodou začínal u nás underground přejatými skladbami Mothers of Invention. Své by k Zappovi jistě řekli i milovníci jazzu a vážné hudby, ale málo platné, underground ho považoval za svého koně odjakživa, dokonce ještě před deseti lety: „Sviňáci z našeho rozhlasu vysílají patnáct minut Franka Zappy a mlčí o tom, že za tuto hudbu seděli rok a půl Plastici“ (Egon Bondy – O počasí).
Jeden z rozdílů, kterých je samozřejmě mnoho, tu jako farář nezamlčím: zatímco náš klasický underground je bez křesťanské víry nemyslitelný (Jirous, Karásek, Brabenec atd), Zappa do křesťanství naprosto nemilosrdně „řeže“. Hluboký rozpor v tom ovšem nehledám; elektronická církev zapletená do mocenských struktur, ohánějící se teologickým fundamentalismem – to by mi lezlo na nervy taky. Navíc máme teď prezidenta, který do toho výborně vidí, a tak se možná u nás Zappa ještě něčemu přiučí.
21. ledna 1990