Na rozhovor s farářem presbyterního sboru v New Yorku (NYC) Ondřejem Stehlíkem (viz např. Protestant 8/22 a 4 a 10/20) jsme se chystali delší dobu. Nakonec jsme ho uskutečnili v době vánočních svátků a doplnili 11. ledna. Rozhovor připravil Tomáš Trusina.
Přemýšlím, jak formulovat úvodní dotaz v tom smyslu, co všechno se za první rok prezidentování podařilo Donaldu Trumpovi spáchat, zničit a bezohledně prosadit. Jako by nám k tomu už chyběla slova. Jak se o tom bavíte vy? Jaké výrazy používáte?
Stali jsme se rukojmími šíleného císaře. A vlastně je to ještě horší. Začínám chápat, co historikové myslí slovem krutovláda. Prezident a lidé kolem něj jsou ve svých rozhodnutích motivováni krutostí. Vidíme brutální podkopávání státních úřadů, které zejména na začátku páchal Elon Musk – tisíce zkušených státních úředníků byly na místě propuštěny.
Sledujeme razie proti lidem bez dokladů – přičemž se do těchto sítí často z rasistických důvodů dostávají i lidé s platnými dokumenty. Mnozí z nich jsou protizákonně vyhošťováni do vězeňských koncentráků v zahraničí. Absolutně bláznivé zavedení mezinárodních tarifů vedlo k předvídatelným odvetným opatřením, takže je dnes obtížné posílat třeba i vánoční dárky příbuzným do zahraničí.
Mnohé citlivé lidi – mezi nimi i mnoho křesťanů – hluboce zasáhlo bezohledné zrušení USAID, tedy faktické ukončení podpory řady život zachraňujících programů, především v rozvojových částech světa. Samozřejmě, každá vláda má právo vládnout a měnit věci. Šokující však je, že snad všechny tyto změny jsou prosazovány bezohledně, krutě, s až zvrhlou potřebou působit co největší bolest – velmi často těm nejzranitelnějším.
My vnímáme například jeho nesolidaritu s Ukrajinou, oligarchizaci mezinárodních vztahů, přičemž ono „oligarchové všech zemí, spojte se“ jde Trumpovi zjevně spíše s putinovským režimem než s Ukrajinou. Jak ale jeho prezidentování dopadá na obyvatele Spojených států?
Obviňujte mě klidně z konspiračního myšlení, ale vždycky jsem si myslel – a pořád myslím –, že Trump byl a je ruským agentem. S největší pravděpodobností v tom měla prsty jeho první žena Ivana. K tomu samozřejmě přistupuje jeho patologický narcismus a zhoubná sociopatie. Ve státní sféře to vede k všeobecné korupci. Trump je podle mnohých historiků snad nejzkorumpovanějším prezidentem v americké historii.
A jak to dopadá na obyvatele? Miliardáři dostali daňové úlevy, které vůbec nepotřebují, zatímco ceny potravin, energií a bydlení nepřestávají růst a nejtvrději dopadají na nemajetné. Ukončení daňové podpory zdravotního pojištění navíc citelně zasáhne osoby samostatně výdělečně činné i chudé, jak velmi, to se ukáže až v roce 2026.
Vnímají lidé kolem tebe – případně obyvatelstvo USA obecně – Trumpovy útoky na EU či jeho nedávno vyhlášenou „bezpečnostní doktrínu“ jako ohrožení?
Absolutně. Největší problém ale je, že to není jen Trump. Ještě zapšklejším anti-Evropanem – nebo přesněji řečeno nepřítelem liberální demokracie, kterou Evropa či EU ztělesňuje – je viceprezident J. D. Vance a řada lidí z okruhu techno- a christofašistů, jako jsou Peter Thiel či Elon Musk. Představují krajní pravici propojenou s pseudokřesťanstvím. Například J. D. Vance, relativně čerstvý konvertita ke katolicismu, se už „teologicky“ přel s dvěma (sic!) papeži o tom, kdo je a není hoden křesťanské lásky.
A dokument o bezpečnostní doktríně? Ten je snad horší než cokoliv, co by si dovolila publikovat třeba i německá AfD. Řekl bych, že jde o jeden z projevů aktivního rozpadu dosud převážně benevolentního amerického impéria a jeho nahrazení verzí, která odpovídá pokleslému charakteru našich současných vládců. Korunou všeho jsou pak neustávající vražedné útoky v Karibiku či útoky na kanadskou a dánskou státní suverenitu.
Donalda Trumpa podporovala mnohá náboženská uskupení. Mění se v něčem pohled – či počet – jeho podporovatelů?
Hnutí stojící za těmito uskupeními se zde označuje jako White Christian Nationalism – ale ve skutečnosti to nemá s křesťanstvím nic společného. Já bych to nazval americkým christofašismem. Jde o zneužití náboženství k politickým cílům. Naštěstí se zdá, že to začíná docházet i některým upřímným, nezfanatizovaným evangelikálům.
Finanční důsledky tarifů se citelně dotkly konzervativních farmářů, kteří přišli o značnou část odbytu pro svou úrodu, a mnozí z nich tak začínají přemýšlet o alternativách. A nemohu nezmínit kruté pronásledování našich „undocumented“, tedy bližních bez dokladů.
Myslíš tzv. ilegály?
Myslím „undocumented“, tedy lidi bez dokladů. Velmi důsledně se vyhýbáme tomu nazývat je „illegals“, dokonce jsem o tom jednou kázal. Lidé (ale vpodstatě nic přirozeného či přírodního) nemohou být „ilegální“, podobně jako nemohou být „ilegální“ déšť nebo mraky. Trumpova vláda lidi bez dokladů pronásleduje jako „criminals“, tedy zločince, zatímco jde jen o „misdemeanor“, což by se dalo přeložit jako „právní přečin nebo přestupek“.
Razie proti nim obcházejí základní principy právního státu a jsou skutečně záměrně kruté. Navíc se ukázalo, že mnozí z nejhlasitějších nacionalistů mají – nebo měli – rodinné příslušníky, jejichž právní status byl také docela pochybný. I to vede řadu lidí k vystřízlivění.
Prezidentská popularita se v důsledku toho propadla a momentálně se pohybuje okolo 35 procent. I proto říkám, že se mnozí z nás cítíme jako rukojmí šíleného císaře. Situace tedy není zcela beznadějná – příští volby by mohly mnohé změnit. Ale s Trumpem a jeho politickými aparátčíky už máme své zkušenosti: jedny volby prohrál a málem se mu podařil násilný převrat.
Který se mu ovšem podařilo zčásti vymazat z „voličské paměti“…
Problém byl, že vláda presidenta Bidena nechtěla moc dělat vlny. A celou situaci značně podcenila, první dva roky se vlastně nic nedělo, a pak už bylo pozdě, Trump uhrál a protáhl všechny žaloby a vyhrál volby, než se to všechno prolátlo. Jinak my mnozí si to velmi živě pamatujeme. A teď ještě k tomu vedle šestého ledna přibyla další tragedie sedmého ledna.
A jaké kroky podnikají ti křesťané a církevní představitelé, kteří jeho přístupy vždy vnímali kriticky?
Protestujeme, kde můžeme a jak můžeme – i já osobně, dokonce i během dovolené. Náš sbor i mnohé další se aktivně účastnily protestů No Kings.
Mimochodem, kolik Američanů se jich účastnilo?
Tyhle „No Kings“ protesty jsou teď trochu jiné – nejsou centralizované, ale záměrně se konají po celých USA, a to i v malých městech i obcích. Měli jsme už dva „No Kings“ velké protesty a napříč USA se účastnily miliony lidí. Horní odhady mluví o sedmi milionech, spodní o třech nebo čtyřech…
Už v týdnu před samotnými demonstracemi náš sbor zorganizoval setkání, při nichž jsme psali hesla a vyráběli protestní cedule a opakovali si základní strategie nenásilí. Aktivně se zapojujeme nejen do protestů, ale i do ochrany našich spoluobčanů před zásahy ICE – což je imigrační policie, která se fakticky proměnila v jakousi prezidentskou bojůvku.
Hned po prvním potopení motorových člunů v Karibiku jsem jménem sboru psal Ministerstvu obrany i admiralitě s vážnými obavami o morální a právní integritu našich řadových námořníků. Ze svých relativně malých prostředků náš sbor každoročně věnuje přibližně 500 000 dolarů na různé dobročinné účely. V uplynulém roce jsme se přitom soustředili především na podporu oblastí, kde působil – a ze dne na den byl ukončen – program USAID.
A v létě jsme po čtyři rána před kostelem rozdávali cold brew z jemenské kávy jako projev vstřícnosti k našim sousedům, ale také abychom alespoň trošinku korigovali nenávistnou protijemenskou propagandu.
Pracuješ jako farář ve sboru, jehož členové se z různých důvodů cítí Trumpovou politikou ohroženi. Vyžaduje to od tebe jako faráře nějaké nové pastorační přístupy?
Pro mě to znamená, že jsem mnohem otevřenější v kázáních, liturgii i ve výběru písní a hudby. Kážu a veřejně vystupuji resp. vystupujeme na obranu všech marginalizovaných a ohrožovaných šíleným císařem a jeho vládou. Už samotná aktivní přítomnost našeho progresivního sboru ve společnosti je projevem odporu a zároveň znamením křesťanské alternativy. Přemýšlivé, skutečně duchovní, kritické a sebekritické křesťanství je aktivní protilátkou vůči christofašismu. Vědomě tak utváříme alternativní společenství vzájemné podpory a bezpečí, ale zároveň i morálního a spirituálního vzdoru.
Myslíš, že tento postoj má šanci vydržet dlouhodobě? Z některých reportáží je slyšet spíše beznaděj a hlavně existenční obavy, které dřív či později vedou ke konformitě…
No, náš sbor má v té věci dobré zkušenosti z boje za práva našich LGBTQ+ členů. Ten boj začal Stonewallem v roce 1969 (reakce na brutální policejní zákrok v newyorském gay baru Stonewall v červnu 1969 – pozn. Red.). Přitom se dá říci, že tehdy přišla jedna prohra za druhou. V církvi vedl boj za práva LGBTQ nejdřív k utužení poměrů, což vlastně skončilo, až když jsem byl farářem v NYC v roce 2011. A sňatky osob stejného pohlaví povolil Nejvyšší soud až v roce 2015, a presbyterní církev, pokud si dobře pamatuji, ještě o dva roky později. Takže my jsme na dlouhotrvající boje celkem připravení.
Podoba vzdoru a boje se mění i ve společnosti. Vypadá to, že se atmosféra začíná měnit. MAGA hnutí se štěpí a rozkládá zevnitř a plno normálních i konzervativních lidí se začíná distancovat, obzvlášť od všech těch bláznivých extrémů.
Spojenými státy v posledních týdnech silně hýbou odtajnění či neodtajnění spisů souvisejících s Epsteinovou aférou.
Jde o rozsáhlou a košatou aféru kolem prapodivného miliardářského pedofila Jeffreyho Epsteina. Ale není to jen pár týdnů, trvá to už vpodstatě od inaugurace. Ten Epstein vytvořil bizarní síť miliardářů, profesorů věhlasných univerzit, domácích i zahraničních politiků. Figurovali v ní saúdskoarabský korunní princ i izraelský premiér, hedge-fondoví miliardáři i levicový intelektuál Noam Chomsky, arabští emíři i britský princ (ještě před ztrátou svých královských titulů), obchodníci se zbraněmi i vyhlášení pacifisté, filmaři, spisovatelé, filosofové a novináři…
Bylo by to pozoruhodné – ne-li přímo chvályhodné – shromáždění lidí napříč společenskými, politickými i kulturními kategoriemi, kdyby za tím vším nestál sexuální chtíč a, co hůř, systematické sexuální zneužívání nezletilých a sexuální otroctví stovek, ne-li tisíců dívek z chudých a rozbitých rodin. K tomu přistupuje několik velmi podivných úmrtí, včetně samotného Epsteina. A ano, v těchto sítích skončila přinejmenším jedna nezletilá Češka – osobně jsem viděl fotokopii jejího anonymizovaného českého pasu.
Je to však ještě větší problém než „jen“ sexuální zneužívání nezletilých. Celý tento systém fungoval po několik desetiletí, do značné míry veřejně, tolerovaný – ne-li přímo krytý – oficiálními strukturami několika domácích i zahraničních vlád.
Sestava je to pozoruhodná, přece jen se zeptám, zda okolnosti neúplného zveřejňování nenesou znaky pokrytectví, typického zejména pro ultrakonzervativce – navenek obhajujeme tradiční křesťanské hodnoty a co se děje za touhle pokryteckou fasádou, do toho vám nic není.
To je způsob, jak se na to dívat, třebaže v tomhle případě je to trochu jinak. Aféry televizních kazatelů a evangelikálních pastorů z megachurches tu byly vždycky. Nejhlasitější odpůrci LGBTQ byli pak načapáni s prostitutem atd. S Epsteinem je to trochu jiné. Zdá se, že v tom jsou těžce namočené státní struktury a pravděpodobně i tajné služby USA i jiných států.
Závěrem si dovolím jeden postřeh. Domnívám se, že celosvětově procházíme obdobím reakce proti globalismu a internacionalismu. Zdá se, že na mnoha místech světa se rozmnožili, rozlétli a rozkřepčili démoni nejrůznějších nacionalismů a populismů. Křesťanská víra však byla vždy ve svém jádru kosmopolitní, přemýšlivá a duchovně reflektivní. V tomto smyslu jsou všichni věrní křesťané de facto z principu proti uzavřenému nacionalismu. Uchovávání jakéhosi „dvojího občanství“ – pozemského a duchovního – a jeho vědomé předávání dalším generacím považuji za klíčový úkol i pro naše vnoučata.
(25. 12. 2025)
Postscriptum
Poté, co jsme na přelomu roku dokončili rozhovor, došlo jednak k únosu venezuelského autokrata Madura, jednak agent ICE zastřelil v Minneapolis Renee Nicole Goodovou. Znamenají tyto události, že se Trumpův režim ubírá stále násilničtějším směrem?
Toho se všichni obáváme. Hned v sobotu, v den kdy USA přepadly a bombardovaly Venezuelu, jsme se účastnili spontánní demonstrace v NYC – tisíce lidí šly z Time Square na Collumbus Circle. Podobné demonstrace se konaly a konají na mnoha místech.
Mráz nám běhá po zádech z výhrůžek Kolumbii a snad nejvíc Dánsku a Grónsku. Proti tomuto válečnému štvaní se formuje celkem pevné veřejné mínění, ale pořád máme obavu, že by se trumpiánům mohlo podařit obejít Kongres, jak to vlastně udělali i s Venezuelou. Proto jsme ve sboru narychlo připravili a publikovali prohlášení, zaplatili jsme i reklamu do místních elektronických novin.
A Renee Nicole Good, to je hotová tragédie. Zcela protiprávní, de fakto vražda zfanatizovaným imigračním agentem. Jen co se ta tragédie stala, president, jeho mluvčí a ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristen Noem (co velí těm ICE banditům) hned začali šířit pomluvy a lži a zavražděnou označili za domácí teroristku, která vozem porážela chudáky státní agenty.
Skutečnost se ale ukazuje být zcela jiná. A pro nás presbyteriány obzvláště bolestná. Dozvídáme se (o Neděli křtu Páně, 11. 1.), že Renee vyrůstala v presbyterním sboru. Účastnila se partnerských výměn a misijních brigád v zahraničí. Oddával ji její strýček, farář presbyterní církve v Nebrasce. Nebyla žádnou domácí teroristkou, ale věrnou dcerou církve, v níž vyrůstala a která ji učila nerozlišovat lidi podle národnosti, rasy nebo občanství. Tohle přesvědčení s ní sdílím já i celý můj sbor a valná většina presbyteriánů. Hlava Presbyterní církve USA (něco jako „synodní seniorka“) připravila celkem pádné prohlášení, v němž vyjádřila nejen krajní bolest, ale i rozhořčení, a jménem církve žádala transparentní vyšetření a potrestání viníků. Své hlasy přidávají i ostatní křesťané, metodisti, anglikáni, katolíci, kongregacionalisté…
Násilí utržené ze řetězu vede k vystřízlivění mnohých. Teď je otázka, zda se těmto státním násilníkům podaří jejich násilí eskalovat tak, že všechny zastraší, nebo naopak násilí povede k utvoření širokého konsensu proti těmto odporným excesům.
Má vlna současných protestů momentální spontánní charakter, nebo si klade určité dlouhodobé cíle?
No, budujeme konsensus a širokou koalici lidí dobré vůle, zhnusených z těch lhářů a podvodníků a krutovládců. Soustředíme se především na kongresové volby v listopadu 2026. A pokud by se o něco chtěli pokoušet, jako třeba ty volby zrušit nebo nějak anulovat, uděláme vše pro to, aby se konaly a vedly ke změně v Kongresu.
K zásahu ozbrojených sil USA ve Venezuele sbor přijal následující prohlášení:
V reakci na vojenský útok proti Venezuele a únos venezuelského prezidenta a jeho manželky:
Jako příslušníci presbyterní církve, jejichž předkové stáli u zrodu našeho amerického národa, a jako křesťané, kteří následují Knížete míru a zodpovídají se Bohu spravedlnosti, Poslednímu soudci všech lidí a národů,
– odsuzujeme použití armády Spojených států při aktu agrese, který si vyžádal životy nevinných Venezuelanů a vystavil ohrožení naše vlastní vojáky.
– odsuzujeme morální újmu, kterou našemu národu působí využívání jeho ozbrojených sil jako nástroje imperiálních ambicí, žádostivosti moci a mamonu – honby za bohatstvím nadřazené lidskému životu.
– protestujeme proti donucování vojáků porušovat morální svědomí, ústavu Spojených států, mezinárodní právo a Chartu Organizace spojených národů.
– co nejdůrazněji se stavíme proti použití naší armády k jakémukoli jinému účelu než k oprávněné a legitimní sebeobraně.
Síť pro mír a sociální spravedlnost při presbyterním sboru Rutgers