Podle zjištění nositelky Nobelovy ceny za ekonomii Claudie Goldin ovlivňuje sociální konzervativismus negativně porodnost. V roce 1920 měla například jedna korejská žena během života v průměru šest dětí, japonská pět a portugalská, španělská a řecká čtyři. V USA, v Dánsku, ve Francii, v Německu a v Británii to byly jen tři děti. Ale současná japonská žena porodí během života v průměru jen 1,2, a korejská dokonce jen 0,75 dítěte. Zatímco německá porodí 1,6, americká 1,7, a francouzská dokonce 1,8 dítěte. Proč byl pokles porodnosti ve skupině „tradičních“ zemí podstatně rychlejší a hlubší? V tradičně smýšlejících společnostech má žena vysokoškolské vzdělání, ale její místo je koneckonců hlavně v kuchyni a u dětí. A tak chce mít méně dětí. Má-li ale žena možnost se nechat zaměstnat a alespoň část neplacené domácí práce manželé zajišťují společně anebo komerčním způsobem (přes placené školky, pomoc s úklidem nebo komerčním stravováním), pak je žena ochotná mít i více dětí než jedno.
Deník N, https://1url.cz/2JiEE