Intro:
Exmustamus, cruchifixus
Murisuri, extraspection
Exmustamus, cruchifixus
Lumine, extraspection
Exmustamus, cruchifixus
Murisuri, extraspection, extraspection
Jakoby zaříkávání v deformované latině. Názvuky: (Bože) kontroluj své lidi (extraspection). Byl ukřižován. Murisuri – morituri/umírající? Exmustamus – pojďme se ho zbavit?
1. Toužit, zlořečit / Zavrhnout, pokušení / Zavržení slibovat / Zaslíbení zvěstovat / Odpuštění všech hříchů / Rozšiřovat a vyslýchat / Ve jménu Pána / Ukaž se! Ukaž se!
První sloka heslovitě spojuje církev se zvěstí o spasení a odpuštění, ale také s jejím pácháním zločinů ve jménu Páně.
2. Schovat, zříci se / Spalovat a zničit / Antikoncepce zakázána / Rozšiřujte Přikázaní / Zvěstovat pronásledování / Prominutí hříchů / Rozšiřovat, množit se / Ve jménu Pána / Ukaž se! Ukaž se!
Pokračuje popisem kontroly církve nad jejími členy prostřednictvím přísných pravidel a předpisů.
3. Stíhat pochybení / Oplatit svádění / Potěšení je zakázáno / Prolhaný a rozmařilý / Omylem se na / Dětech provinit / Rozšiřovat, množit se / Ve jménu Pána
Tato sloka pak pojednává o skandálech církevního sexuálního zneužívání a snaze tyto zločiny zakrýt.
4. Ukaž se! Neschovávej se! / Ukaž se! Ztrácíme světlo / Ukaž se! Žádný anděl v nouzi / Žádný bůh se neukáže / Nebe se barví do červena
Proč to Bůh nezastaví? To nám nikdo nepomůže? Zpěvák vidí dějiny církve jako dějiny krvavého násilí. Tento rys Boha je pro něj nejvíc viditelný.
Mé úvahy nad textem se rozvíjely v těchto krocích:
1) Slyšíme zde stížnosti na minulost i současnost (katolické) církve. Do velké míry asi oprávněné.
2) Chce zpěvák, aby se Bůh ukázal? Ta otázka se zdá v Bibli dávno vyřešena: „Boha nikdy nikdo neviděl. … Blahoslavení čistého srdce uzří Boha.“
3) On si však nepotřebuje Boha prohlížet. Chce, aby se projevil. Aby zastavil zlovůli církevních představitelů. „Ukaž se“ tady zřejmě znamená: Projev se! Zakroč!… I to nám může z Bible leccos připomenout. Kolikrát svatopisci volají k Bohu, aby zastavil nepravosti, i nepravosti lidí napohled zbožných.
4) A teď, jak to že např. Pavel s takovou samozřejmostí píše: „Boží hněv se zjevuje z nebe proti každé bezbožnosti a nepravosti lidí, kteří svou nepravostí potlačují pravdu. Vždyť to, co lze o Bohu poznat, je jim přístupné, Bůh jim to přece odhalil. Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle, takže nemají výmluvu. Poznali Boha, ale nevzdali mu čest jako Bohu ani mu nebyli vděčni, nýbrž jejich myšlení je zavedlo do marnosti a jejich scestná mysl se ocitla ve tmě.“ (Ř 1,18–21)?
Boží působení (nebo dopuštění) se projevuje v marných způsobech zlovolníků, v jejich scestném smýšlení. Ne jako nějaký okázalý blesk z nebe, zasahující provinilce. A právě těm, kdo mají čisté srdce, stačí poznání, že zlo je marnost. Sami se pak těší ze světla pravdy. (Samozřejmě, že je zároveň zlo ve světě trápí…)
(5. Ošemetnost obviňování domnělého viníka si zakusil sám Till Lindemann, frontman Rammsteinu, když byl v roce 2023 vyšetřován pro sexuální zneužívání fanynek.)
Otázka? Jednoduchou dnes nemám. Pořádně kriticky se otestujme: Kde zakoušíme radost z pravdy a spravedlnosti?