Idea, paradox a solidarita ve filmech Miloše Formana

Číslo

Někdy v šedesátých letech natáčel film Konkurs s amatérskými zpěváky a zpěvačkami, kteří by rádi účinkovali v divadle Semafor Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra. Je to celé bezprostřední, spontánní a samozřejmé, je tam i důvěra uchazečů a uchazeček, jejich očekávání, ale také jejich rozčarování, stanoviska pořadatelů i jejich údiv.

Film Černý Petr vykresluje mladého příručího v obchodě, který sleduje na ulici muže, jehož podezřívá, že v obchodě něco ukradl. Jde za ním, obhlíží ho ze všech stran, ale nic nevyřeší. Jeho rodiče prozrazují svoje dost hrozné návyky a sotva vědí jak jednat se synem.

Lásky jedné plavovlásky. Dívka by ráda měla dobrého chlapce, potká na zábavě muzikanta, podlehne, ale on pak už o ni nemá zájem. Je jí smutno.

Hoří, má panenko. Film nechtěl zesměšňovat práci hasičů, jen ukázal zase upřímnost, dobráctví a naivitu, ale i zlodějny a také ctižádost dívek při volbě královny krásy. Tombola je rozkradená, zhasnou světla, aby lidé mohli potmě věci vrátit. Jeden z hasičů má v rukou zrovna velkou šunku a chce ji vrátit. Najednou se rozsvítí, chce se jí co nejrychleji zbavit, úplně se mu zmítá v rukou, tombola je nadále rozkradená. Starý hasič má dostat jako ocenění kladívko v pouzdře, stále se na to chystá, ale nakonec zjistí, že pouzdro je prázdné. Těší se, pak žasne a zesmutní. Když nastane opravdu požár, všichni k němu přijdou pozdě. Zmeškali rozhodující chvíli a tak už jen přihlížejí. Zrcadlí se ve filmu česká společnost trvale nebo jen v některých dobách?

Přelet nad kukaččím hnízdem. Film ukazuje vrchní sestru, která je hezká, ukázněná a tedy klidná, ale diktátorská v tom, jak vede sanatorium pro duševně nemocné lidi. Mnozí tam ani nepatří. Vládne železnou rukou, ale s jemným úsměvem a ten rebelující pacient trpí jejím útlakem a je mu odporné ustavičně se podrobovat. V televizním rozhovoru Forman pověděl, že chtěl odhalit princip takového společenského systému, kdy někdo dozoruje druhé, trvale a neúprosně a třeba s klidem a líbivými řečmi. Pak se ten rebelant rozzuří a Velkou sestru začne škrtit a ostatní pacienti jsou rádi, že se konečně někdo odhodlal ke vzdoru. Žena to přežije, zato rebelantovi provedou zásah do mozku, lobotomii, která z něj udělá nemyslící trosku. Mohutný Indián ho polštářem udusí, aby ho ušetřil ubohého údělu. Indián těžkým zdravotnickým přístrojem prorazí okno a prchá. Je to svár instituční, člověkem ztělesněné diktatury a lidské touhy po svobodě.

Vlasy. Ten frajer z hnutí hippies s dlouhými vlasy, který dovede řádit a vyvolávat rozruch, nakonec podstoupí zástupnou oběť za vojáka, který ještě byl u své dívky a nepřišel včas k nástupu do války ve Vietnamu. Ten mladý muž nastoupí do letadla, letadlo vzlétá, ale přetím mu ostříhali vlasy, na kterých si tolik zakládal. Ve Vietnamu zahyne.

Amadeus. Podmanivý film s nádhernou Mozartovou hudbou. Salieri v tomto pojetí je Mozartovými protivníkem a je to závistivec, který nakonec Amadea uštve k smrti. Závist tu vévodí proti nemocnému a bezbrannému člověku. Film ukazuje toho, kdo umí a toho, kdo se jenom snaží a to marně a proto je zlý.

Goyovy přízraky. Film vystihuje, co byla španělská inkvizice a jak mladá žena je obžalována z čarodějnictví a vyslýchána, týrána, napínána na kole a donucována, aby se přiznala k něčemu, co neudělala. Chodí za ní do podzemního vězení celibátem vázaný mnich, inkvizitor, posedlý touhou po ní, schvaluje její utrpení, ale opájí se pohledem na její nahé tělo v poutech, zneužije ji, ona otěhotní, dítě jí seberou. V rozhovoru Forman řekl, že v komunistických procesech se opakovalo to, že lidé byli nuceni vypovídat věci, které nebyly pravdou a pak je soud odsoudil k trestu smrti.

Jsou ovšem ještě další významné Formanovy filmy, film Valmont, který líčí aristokratickou společnost z doby před francouzskou revolucí, film Lid versus Larry Flint o vydavateli časopisu, který je obviněn, napaden a žije na invalidním vozíku a jiné.

Formanovy filmy mají ideu, významnou myšlenku, obsahují paradox protismyslných činů a jevů, vyjadřují solidaritu jako lítost nad utrpením lidí. Pronikají pod povrch, odkrývají nesnadnost života a lidských vztahů, složitost vlivů, jimiž se těžko prodírá ušlechtilost a spravedlnost. Je v nich patrná účast s trpícími a vzpoura proti násilí. Nutí člověka zamyslet se nad sebou a nad situacemi, okolnostmi a souvislostmi, nad krutostí a ubohostí člověka a nad bolestí a žalem nevinných.