Hutně a chutně 9/2005

Číslo

Při prezentaci knihy Mileny Šimsové V šat bílý odění 25. října zaplnili sál pražské Ymky hlavně pamětníci. Zazpíval S. Karásek, z knihy předčítal Jan Vlasák. Promluvili Jan Šimsa, Jiřina Šiklová a autorka. Na závěr jejího krátkého proslovu zaznělo s velkou výrazností slovo nenásilí. Kniha pojednává o odboji, a přitom je plná touhy po nenásilí!

Knihu Adama Hochschilda Pohřběte ty okovy recenzuje v LtN 36 Jan Jařab. Připomíná, že dnes „se může existence otroctví a otrokářství na konci osvícenského 18. století jevit jako podivný anachronismus… Hochschild však ukazuje, že na zániku otroctví nic samovolného či samozřejmého nebylo. Když se v r. 1787 sešlo v malém tiskařském krámku prvních dvanáct aktivistů, … samozřejmou institucí bylo otroctví, výjimečná a diskutabilní byla občanská svoboda.“ Se zachováním otroctví počítala Utopie Thomase Moora, za nereálné považoval zrušení otroctví i Adam Smith („Bylo tu od počátku lidstva a touha člověka po nadvládě nad ostatními je nejspíš učiní věčným.“) Po dvacetiletém úsilí hrstky aktivistů schválil zákaz trhu s otroky britský parlament, až v r. 1838 bylo prohlášeno za svobodné osm set tisíc britských otroků, 1864 byli po občanské válce osvobozeni otroci v USA a v r. 1898 přišla na řadu Brazílie. „Bylo to dlouhých sto let, … ale uvážíme-li rozsah této změny, dá se považovat za rekordně rychlou.“ Na příběhu těch, kdo o zákaz otroctví usilovali, autor dokládá, že „malé skupinky občanských aktivistů mohou změnit svět právě tak, jako megalomanští politici.“ Ovšem „zatím se o tom moc neví a naše vlastní historické povědomí je z velké části zaneseno propagandistickou chválou těch, kdo vynikali v umění životy druhých obětovat, ne zachraňovat.“

Ježíšův příběh a Ježíšova politika se společně představí veřejnosti v pražské kavárně Marathon (Černá 9) 21. listopadu v 18.00. Životní opus Jakuba S. Trojana uvítá Milan Balabán, zásadní pojednání amerického mennonity Johna H. Yodera představí Petr Sláma, zve Oikumene a EMAN.