Hutně a chutně 8/2011

Číslo

„Někdy velké věci začínají tam, kde je historie neobjeví. 13. srpna 1961 se začala stavba Berlínské zdi. 18. srpna 1976 se díky faráři Oskaru Brüsewitzovi začala její demontáž,“ uzavírá článek Zapomenutý srpen 1976 Aleš Březina v Satellitu 1–416. O. Brüsewitz se tehdy na protest proti komunistickému útlaku svědomí upálil ve východoněmeckém Zeitzu. „Jak bylo zvykem, faráře Brüsewitze označily východoněmecké noviny za choromyslného. Tentokrát to však nebylo tak snadné. 13. září poslalo církevní vedení do sborů dopis, který byl předčítán z kazatelen 19. září 1976. Bylo v něm jasné stanovisko, že problémy ve společnosti se musí řešit. Proti pokusům zesměšnit Brüsewitze jako ševce (vyučil se původně obuvníkem) se postavili dokonce i členové strany (SED). V září 1976 protestovalo třicet signatářů v dopise Erichu Honeckerovi. Mnozí byli zatčeni.“ Autor pak připomíná i další etapy východoněmeckého církevního odporu – v reakci na povinnou brannou výchovu i pro dívky razila církev heslo Mír beze zbraní.

„Byla v tom jiná identita, naprosto odlišná od stranické.“ Církev dávala postupně čím dál větší prostor nezávislým aktivitám a režim na tato shromáždění reagoval stále nesnášenlivěji, což bylo i jedním z důvodů masového exodu z NDR v r. 1989, který bezprostředně předcházel pádu berlínské zdi.

„Jestli něco dnes narušuje jemné předivo zdravých vztahů mezi lidmi, včetně rodiny, toho zatím nejosvědčenějšího modelu lidského soužití, tak to není jeden průvod městem. Moje vnučky bydlí ve středu města v domě, kde se nad vchodem skví obrovský poutač Sexshop. Jak byste odpověděli čtyřletému dítěti na otázku, co že to v tom obchodě prodávají? Tuším, že tady o sobě dává vědět hrůzné deviantství dnešní doby, totiž komercializace všeho, i sexuality,“ uzavírá kobyliský farář Miloš Rejchrt své Vyjádření k bohoslužbě konané během Prague Pride.