20. června pronesl bývalý protestantský farář a současný spolkový prezident Joachim Gauck projev u příležitosti Dne připomínky obětí útěků a vyhánění. Plasticky připomenul, jak se debata proměňovala:
„Trvalo dlouho, než se Německo stalo zemí, … v níž si jedni mohli svou vlast ponechat a druzí nově získat. Zemí, v níž se jedni necítí cizí a druzí ostrakizovaní. Tato zkušenost zdařilé integrace běženců nezůstala osamocena. Západní Německo přijalo v průběhu desetiletí téměř čtyři miliony uprchlíků z NDR. Poskytla nový domov desetitisícům utečenců z komunistických států střední a východní Evropy, navíc i uprchlíkům z oblastí zmítaných občanskými válkami, z vojenských diktatur a rozpadlých států, ať již se jmenovaly Řecko, Turecko, Írán nebo Jugoslávie.“
Programově přitom tuto poválečnou zkušenost spojil se současnými výzvami:
„Německo má skutečně mnoho zkušeností s uprchlíky a vyhnanci; jsou to pozitivní zkušenosti, ke kterým se ve veřejném diskurzu příliš málo vracíme. Přitom by nám dnes, když čelíme novým výzvám, takovéto ujištění se určitě prospělo…
Přišli bychom o veškerou sebeúctu, kdybychom lidi, kteří jsou unášeni vodami před branami našeho kontinentu, přenechali jejich osudu. …Podle mého názoru by také mělo i nadále být samozřejmou morální povinností všech států Evropy poskytnout bezpečné útočiště lidem, kteří – jak stanovují německá ústava v článku 16a a ustanovení ženevské konvence o uprchlících – jsou z politických, etnických, náboženských a rasových důvodů pronásledováni.
Státnický leitmotiv projevu zní:
Takováto ochrana je dle mého zcela bez diskuse a je naší povinností tak dlouho, dokud se tito lidé nebudou moci vrátit do své vlasti, aniž by jim hrozilo nebezpečí, nebo také zůstat v Německu či na nějakém jiném bezpečném místě.“
Přičemž prezident neopomíná pastýřskou notu:
„Když si lidé povyprávějí své příběhy, je možné ztrátu vlasti prožít jako společnou existenciální zkušenost, jako hluboký vnitřně sdílený prožitek s druhým bez ohledu na jeho národní nebo náboženskou příslušnost.“
Český překlad celého projevu najdete na http://blisty.cz/art/78344.html