„Co podle Vás způsobilo, že je naše zem tak zoufale ateistickou pouští?“ zněla jedna z otázek pro vojenského kaplana Pavla Rumla při „výslechu“ v LN 11. 7. 2007. „Z mnoha důvodů zmíním pro tuto chvíli tři: česká ‚nátura‘; složitá církevní historie a komunistický režim. Pod čáru uvádím, že pro výkon našeho farářského povolání je toto prostředí mnohem zajímavější a napínavější, než zavedené země se zavedenou religiozitou.“
„Obří Setonův hrnec, v němž se připravoval pokrm pro čtyřicet lidí, se sice podobal spíš kráteru po pádu meteoritu a jídlo z něj se ani příliš nevyvedlo, zůstává však symbolem společného nadšení a vzepětí, které mezi námi na společné dovolené zavládlo. Někdo přijde, dá se do díla a nadchne ostatní…“, uzavírá chválu společného pobytu svých farnic a farníků Štěpán Hájek 30. 8. (http://hajek.bigbloger.lidovky.cz). Ezediáš Pumlan, který se k tomu hrnci nachomýtl, namítá, že kuřátko prý chutnalo náramně.
Na okraj znovuuvedení filmu Jako zabít ptáčka (Prima TV, 24. 8.) napsal v Respektu 34 poznámku Jan Gregor. V překladu se mu ovšem ztratilo, že hlavní hrdince Scout se dá hezky česky říkat Čipera, že šerif není starosta a že empatii a toleranci (napříč společenským i rasovým bariérám) Atikus nevyučuje po způsobu Mirka Dušína, ale se suchým anglosaským humorem. Navzdor nikoli nepodstatným nedostatkům uzavírá: „Atticus Finch byl Americkým filmovým institutem vyhlášen největším hrdinou amerického filmu a nechal za sebou na dalších medailových pozicích Indianu Jonese i Jamese Bonda. Jeho postava je ztělesněním liberálních hodnot, jejichž obhajoba dnes není o nic méně aktuální než v 60. letech. Možná i proto tento film úspěšně odolává zubu času.“
„Pohled na popraskané temné díry po očích a na chatrné zbytky zubů každý prožívá jinak. Třeba i jako morbidní a neetické veřejné předvádění ostatků mrtvého a namísto pokojného odpočinku převážení části oběti dávné vraždy na místo krvavého činu,“ zakončil svou úvahu na svatováclavské téma J. Formánek v Respektu 41.