Hutně a chutně 4/2017

Prohlášení kolektivu RFK k Národnímu pochodu pro život a rodinu

V sobotu 22. dubna proběhl Národní pochod pro život a rodinu, akce podporovaná a z velké části financovaná Arcibiskupstvím pražským a jeho nejvyšším představitelem Dominikem Dukou. Stejně jako loni i letos máme potřebu se k tomuto pochodu vyjádřit. Vedle apelu na starost a péči o těhotné ženy a jejich nenarozené děti s sebou totiž tato akce nese apel na utvrzování tradičních rolí, ve kterých si lidské bytosti nejsou rovny, a na vyzdvihování jednoho typu rodiny nad jiné. Tento typ uvažování přispívá ke stigmatizaci a vylučování rozvedených či svobodných rodičů, stejnopohlavních párů a mnoha dalších typů a forem soužití. Zároveň se vymezujeme vůči národnímu étosu celé akce.

Pochod se staví na stranu života, ale jenom některého. Život nenarozeného dítěte si podle této logiky zaslouží větší ochranu než život dospělého člověka – ať už je to uprchlík nebo kdokoli, kdo se nevejde do úzce vymezených tradičních představ o tom, jak má vypadat žena či muž. I život těch, kdo se do těchto úzkých škatulek vejdou, je ochraňován jen zdánlivě. Motivem pro záchranu nenarozeného života mnohdy nebývá respekt k jednotlivci, ale třeba obava o to, že nebude koho zapojit do pracovního trhu. Dominik Duka k tomu říká: „Uvědomte si, kolik lidských životů přijde na zmar a kolik hledáme různým způsobem pracovních sil, protože se tady nenarodily.“ Kromě xenofobního a nacionálního obsahu svým výrokem redukuje hodnotu lidského života na schopnost zapojit se do pracovního trhu. Účelem lidského života tak má být generování zisku. Každý má právo na svou vlastní identitu. Nemusí ji zakládat na příslušnosti k nějakému národu ani na příslušnosti k určitému genderu či pohlaví. Stejně tak si každý může vybrat, s kým a jak založí svou rodinu. (PS: I Ježíš měl dva táty. Nenechme se strašit a mějme se rádi.)

Deník referendum v článku Babišovo sorry jako: pro vás daňový kombajn, pro mě úniky a klid vysvětluje „daňový džihád“, jímž berní úřad pod vedením Babišových lidí vymáhá daně i za cenu likvidace slušných živnostníků. Zároveň osvětluje, jak se ministr financí sám vyhýbá placení daní. Alarmuje i zjištění, že šikanovaným českým podnikatelům chybí odvaha podat na úřad správní žalobu.