Dobová souvislost židovské knižní malby

Doba, v níž vznikají první díla židovské knižní malby, odpovídá spíše období působení malířů řadících se k baroknímu slohu než k období rokoka: M. A. Lublinský, D. Strauss, J. J. Etgens, M. J. Fissé, K. F. J. Haringer… U nich se také různě objevují již rokokové prvky, např. ve čtyřicátých letech u J. K. Handkeho (Zámecká kaple ve Velkých Losinách, 1742).  (M. Togner, Handke, in: Anděla Horová (ed.), Nová Encyklopedie českého výtvarného umění I, II, Praha 1995, s. 242. ) Nicméně všichni tito malíři se řadili k okruhu vídeňské akademie, která zase přináležela severoitalskému malířství.

Studium Hagad otevírá nový pohled na působení ranných rokokových prvků v moravském umění již od poloviny dvacátých let 18. stol.

Židovské liturgické a modlitební knihy přinášejí do našeho prostoru nejen rokokové prvky, ale i západní (Holandsko) styl kresby a malby. Jedná se o návaznost na tradici tištěných Hagad, zejm. na tzv. První Amsterdamskou Hagadu; Druhou Amsterdamskou Hagadu a tím na starší Benátskou Hagadu; dále pak také na M. Merianna.

V malbě krajin můžeme tušit kořeny v Poussinovské krajinomalbě, která bezpochyby ovlivnila mnohé malíře a rytce, jak je to vidět i v případě M. Merianna staršího i mladšího, o nichž je známo, že znali výborně špičkové evropské malířství.

Pesachové Hagady osmnáctého století se vyznačují velmi bohatou škálou ikonografických témat převzatých z různých předloh a různých tematických situací. Staly se tak dokladem a jakousi relikvií dlouhého vývoje nejen židovského (Viz např. Merian a tradice obsažená v jeho díle. Dále k tomu: Wischnitzer-Bernstein, Rachel. Symbole und Gestalten der Jüdischen Kunst. Berlin 1935.) knižního umění v Evropě.

Podstatné pro naši uměnovědu je zjištění, že tento velmi významný článek evropského umění byl úzce spojen s Moravou.

 

Převzato: M. Kostelníčková, 2003. (36. Členská matrika konfederace Uctívání let Kristových, fol. 6r, Dionysius Bedřich Strauss, Alegorie Kristova života jako příkladu ctnosti, 1690, Olomouc, Moravský zemský archiv Brno. Foto: MZA Brno.)

Připravuje Petr Turecký