Problematika homosexuality a homogenitálního jednání se v uplynulých desetiletích stala emblematickým tématem konzervativních křesťanů. Tato dříve nepříliš promýšlená oblast se postupně propracovala mezi otázky, na kterých se „láme chleba“ a které (dávno již napříč tradiční konfesní příslušnosti) kreslí dělicí čáry mezi jednotlivými křesťanskými proudy. Je proto pochopitelné, že kromě zkratkovitých a ideologizujících brožurek vyvolává problematika homosexuality také serioznější pokusy o teologickou reflexi.
Po textu „Problematika homosexuálních vztahů“, který v nedávné době vznikl na základě pověření synodu ČCE, se tak nyní můžeme seznámit s dalším, v mnoha ohledech podobným pokusem.
Autor knihy, Daniel A. Helminiak, je římskokatolický kněz, teolog a psycholog. Působí jako profesor psychologie na University of West Georgia. Zároveň se dlouhodobě věnuje pastorační práci zaměřené na homosexuální menšinu.
Tato autorova kvalifikace také do značné míry předznamenává perspektivy, ze kterých k dané problematice přistupuje. Z titulu samotného by bylo možné usuzovat na biblistickou studii. To je ovšem pouze polovina pravdy. Práce nezapře výraznou pastorační a apologetickou motivaci, která je ostatně programově vyjádřena již v úvodní části knihy.
Helminiakovu práci je možné rozdělit do několika vzájemně navazujících celků. Rámec knihy tvoří autorova úvaha nad postavením homosexuální minority v křesťanském prostředí. Ve druhé kapitole je pak pozornost věnována otázce biblické interpretace. Patrná je snaha o přístupný a srozumitelný náhled na otázky inspirace a neomylnosti Písma nebo na historicko-kritickou metodu. Nutno ale poznamenat, že se tento pokus o popularizaci neděje bez značného zploštění celé problematiky.
Hlavní část knihy tvoří krátká zastavení u biblických textů, které bývají nejčastěji citovány v souvislosti s homosexualitou. Helminiak podrobuje kritice účelovou interpretaci těchto biblických oddílů a poukazuje na odlišný historický kontext jejich působení. S ohledem na koncepci knihy lze chápat tuto část tak, že čtenáře vyzbrojuje potřebným apologetickým arzenálem.
V samotném závěru knihy se autor vyrovnává s otázkou, zda a jak vůbec Bible eticky reflektuje problematiku homosexuality. Dochází k následujícímu konstatování: „Bible si tuto otázku nikdy nekladla. A co víc, Bible ji dokonce, jak se zdá, úmyslně přehlíží jako zbytečnou.“
Celkově lze vydání Helminiakovy knihy přivítat jako přínosný příspěvek k rozhovoru na dané téma. Kniha také může posloužit jako užitečná pomoc při specifické pastorační práci zaměřené na homosexuální menšinu. Bylo by ovšem unáhlené považovat tento útlý výtisk za jakési definitivní „účtování“, které podává klíč k řešení všech ožehavých otázek. Na to se Helminiak až příliš nekompromisně a křečovitě přidržuje svých výchozích pozic.
Daniel A. Helminiak, Co vlastně Bible říká o homosexualitě, Brno CDK 2007