9/2015

Přirozenost a klid

Přirozené pro mnoho lidí je toužit po klidu. O klidu hovoří lidé, kteří poukazují na tzv. konzervativní hodnoty. Klid, rozuměj život beze změn, život nenarušovaný změnou přicházející zvnějšku. Klid, toť odvěká touha po řádu zlatého věku. Klid, toť melancholická vzpomínka na to krásné, co bylo a co už není.

Láska k přírodě

Říká se, že kdo nemá rád zvířata, nemůže mít rád lidi. Vztah k přírodě – včetně zvířat – a vztah k lidským bytostem je pro nás mnohdy propojen tak, že si skutečně špatně představujeme jedno bez druhého. Existují nakonec výzkumy, které ukazují, že člověk, který týrá zvířata, má větší předpoklady být také pachatelem domácího násilí.

Jen tak

Mluvili jsme na katechetickém vyškolování s výborným Holanďanem E. Jonkerem (autorem „katechetické hermeneutiky“ Aby se slovo dostalo ke slovu) o tom, jak rozumět biblickým zázrakům a jak toto porozumění předávat dalším.

Pro homine 2015 / Málo

V českém „málo“ se setkávají slova poukazující na kvantitativní, ale také kvalitativní nedostatečnost. Toto slovo souvisí snad původně s mletím obilí. Malost je důsledkem drcení. Vnější tlak narušuje celistvost skutečnosti, rozděluje, rozdroluje. Že je někdo či něco shledán malým, to není jen konstatování pouhé fyzické danosti.

Dojem skutečnosti

Úkrokem kdys
dostal jsem se k poezii
nedorozuměním hledal slova

Na Vltavě houká parník
na dlažbu padají kaštany
u vodárny stojí dívka
a s někým telefonuje

Teď se zasmála

Dojem skutečnosti
tiché světlo na konci dne