9/2002

Kázání Aleše Mosteckého

první čtení: Mt 5,1–12

text kázání: Ž 128

Blaze každému, kdo se bojí Hospodina, kdo chodí po jeho cestách! Co rukama vytěžíš, budeš i jíst. Blaze tobě, bude s tebou dobře. Tvá žena bude jak plodná réva uvnitř tvého domu, tvoji synové jak olivové ratolesti kolem tvého stolu.

Jak se maluje láska

„Tak mi ještě něco namaluj“, žadonilo dítě, přestože (protože) už mělo jít spát.

„Namaluji, ale pak půjdeš do postele, ano?“ smlouval jsem.

„Tak jo.“

„Co mám namalovat?“

„Třeba dům.“

Namaloval jsem náš dům. Potěšilo mě, že jej dítě poznalo.

„Namaluj ještě nějaký dům.“ Namaloval jsem hned tři domy v sousedství.

Kázání Petra Pazdery Payna

potvrzují velmi starou a pozapomenutou evropskou tradici, že kázání nepatří jen do svátostného prostoru kostela, že k jeho bytostnému znaku náleží vykročení z liturgického prostoru. Ježíš konečně také v synagogách kázal jen občas. Podobně valdenští kazatelé a kazatelky kázali v lesích a selských dvorcích, Husova Postila byla přepisována a čtena i mimo svátostný prostor.

Pravdy každému přejte

Dokumenty českých dějin

LUDVÍK VACULÍK: OBČAN, TO BYLO KDYSI SLAVNÉ, REVOLUČNÍ SLOVO

Sociální revoluce se u nás zdařila – a problém moci trvá dál. Ačkoliv jsme „chytili býka za rohy“ a držíme ho, kdosi nás zatím pořád kope do zadku a nepřestává…