9/2000

Ricoeur v Kalichu. Rozhovor s Milošem Rejchrtem

Ještě den předem jsme nevěřili, že by to vůbec mohlo vyjít. Připravili jsme knihu rozhovorů s Paulem Ricoeurem (francouzský originál vyšel roku 1995), Francouzi na její vydání přispěli (především úhradou autorských práv) a všechno klaplo tak, že kniha spatřila světlo Jungmannovy ulice o den dříve, než slovutný filosof přiletěl do Prahy, jenže to vypadalo tak, že knihu mu předá jeho dvorní překladatel Miloš, a to ještě kdesi pokoutně ve chvatu.

Geneze univerzálních lidských práv

Idea univerzálních lidských práv nevznikla v antické polis, ani v helénském kosmopolitním či římském imperiálním prostředí, ani mezi dědici římské tradice, kteří se k ní přiznávali traslatiem imperií na církevní či světské půdě. Nevznikla ani jako plod středověkých univerzitních učilišť, z nichž jen některé měly povoleno studovat římské právo. Nevznikla ani jako chtěná či nechtěná součást zvykového práva. Zemské a městské právo v kontaktu s římským právem se mohlo stát zárodečnou půdou pro formulaci obchodních práv jedince (italská města ve 14. stol.), popř.

Království Boží

Židovské „pojetí“ kladu pro pořádek na první místo. Protože od Židů, z jejich Písem a z jejich úst, jsme zvěst o království Božím přijali. A místo „pojetí“ řeknu raději „zrcadlo“. Musím myslit na Chanu Safrai z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě, ochotnou účastnici křesťansko–židovského dialogu na půdě reformačních církví: Vyslechne s živou účastí naše pokusy o teologické definice, vyjádří se, ale odmítá podat ke kterémukoliv tématu něco jako „židovské pojetí“. Proč?

Poznámky k evangelickému žargonu

Podle jedněch, jak to odhaduji, půjde jen o slovíčka. Jenže: slova nejsou jen nástroje k označování, slova jsou pokladnicemi významů a souvislostí. Stačí je otevírat. Aby bylo vidět, kde hýbají světem anebo alespoň do světa ťukají. Jak? Dobře či, špatně? Slova nejsou „jen slova“, protože jsou znameními doby, znameními mluvčích, znameními toho či toho světa, v němž znějí, znameními pro budoucnost. Nakonec nás znamení, která potkáváme, mohou dovést až před Boha.

Myslet a věřit

Slovesa myslet a věřit stojí v titulu knihy – rozhovoru s Paulem Ricoeurem. Skrývá se za nimi téma rozhovoru filosofie s biblickou teologií. Rozum se neobrací proti víře. Rozum se nevyčerpává pouhým rozumováním a víra slepě nedůvěřuje. Běží zde o nepřestávající rozhovor filosofické tradice s biblickým kánonem, tak lze zjednodušeně shrnout celoživotní myslitelské úsilí protestantského filosofa Paula Ricoeura, který po dlouhá léta přednášel na Divinity Scholl v Chicagu na katedře filosofické teologie, založené Paulem Tillichem (s. 73).

Zápas církví s helsinským procesem

„Jedním z největších paradoxů doby konfrontace mezi Západem a Východem zůstává skutečnost, že Závěrečný akt helsinské Konference o odzbrojení a spolupráci v Evropě (KBSE), založený sovětskou iniciativou a propagovaný Moskvou jako velké vítězství sovětské diplomacie, se brzy obrátil v účinný nástroj disidentů, jejich nezávislých iniciativ a západních demokracií, a tak se stal zásadním příspěvkem, jenž podkopal legitimitu komunistických režimů východní Evropy a Sovětského svazu.“ Toto „intrikánské“ hodnocení helsinského procesu, citované zde z úst předsedy Nizozemského helsinského výboru J. H

Nadace Divoké husy 9/2000

Nadace Divoké husy podporuje odvážné lidi a smělé projekty v sociální a zdravotní oblasti. Děkujeme všem vám, kteří jste se k letu Divokých hus přidali. S první listopadovou sbírkou chceme zaletět na pomoc Centru pro lidi ohrožené drogou Auritus, které v Táboře provozuje místní farní charita. Projekt má za cíl působit preventivně mezi těmi, kteří drogy neberou, stejně tak se snaží pomáhat pravidelným uživatelům drog, a to formou slovní i pracovní terapie. Pro účely pracovní terapie provozuje organizace výtvarnou dílnu, v níž mohou klienti malovat či vyrábět předměty z keramiky.

Před 20 lety 9/2000

8. listopadu 1980 byly slavnostně otevřeny či dány do provozu dvě stavby, s nimiž se začalo (a brzy na dlouhou dobu přestalo) v letech 1939–1940. Dokončila se dálnice Praha-Bratislava (a pokračovalo se ve stavbě dálnic dalších) a rekonstrukce Anežského kláštera v Praze, kde byla instalována expozice sbírek NG z českého malířství 19. století.