6/2002

Slovo synodu ČCE k současným česko-německým vztahům

V poslední době se v České republice i v zahraničí znovu obrací pozornost k poválečnému vyhnání a odsunu Němců a části Maďarů z Československa. Někteří lidé u nás i v sousedních zemích využívají této smutné kapitoly pro své cíle v rámci předvolebních bojů a při prosazování dílčích skupinových zájmů. Takové rozdmýchávání nevraživosti mezi sousedními státy nás znepokojuje.

Oč jde v mesiánském židovství

Článek „Mesiánští Židé“ od Mikuláše Vymětala (Protestant 3 a 4) nemohu nechat bez poznámky. Žijeme v Holandsku a více než 15 let jsme v úzkém spojení s mesiánskými Židy v Izraeli. Z článku zjišťuji, že autor zná pouze dva jejich sbory v Jeruzalémě, do jednoho z nich (u Jaffa-Port) chodí převážně pracovníci z ciziny, není tudíž reprezentativní.

Co čeká zemřelé pohany?

Spasení nekřesťanů přichází na přetřes nezřídka. Je-li však – tak jako v knize Jeffrey A. Trumbowera, Rescue For the Dead – zasazeno do rámce posmrtna a zaměříme-li se na jeho zpracování v době v raného křesťanství, objevují se před teologií v českých a slovenských zemích vody nezbrázděné a pole neoraná. Mají pohané po smrti vůbec nějakou šanci?

Kdo se chce stát průvodcem

musí si nejprve zmapovat terén. Terén politiky se tak stává přehledný. Nicméně dobrý průvodce vždycky nabídne i kompas, protože předpokládá, že má před sebou samostatně myslící čtenáře, kteří nepotřebují jednu direktivní cestu. Kompas nenabízí hotová řešení, pouze vždy znovu ukazuje k jádru věci. V případě politiky se stává kompasem ožehavá problematika moci.

Hutně a chutně 6/2002

„Poměry po zdejších volbách se těžko zvrtnou k takovému temnu, aby nám nedopřály ujasňovat si, že adekvátní strategií proti vyšponovanému nacionalismu není protičešství, nýbrž původní a svébytný příspěvek k evropské i světové demokracii.“ (Jakub Patočka, Nové české zájmy, LtN 20)