6/1997

Kázání Michala Plzáka

Proto klekám na kolena před Otcem, od něhož pochází každý nebeský i pozemský rod, a prosím, aby se pro bohatství Boží slávy ve vás jeho Duchem posílil a upevnil vnitřní člověk, a aby Kristus skrze víru přebýval ve vašich srdcích; a tak abyste zakořeněni a zakotveni v lásce mohli spolu se všemi bratřími pochopit, co je skutečná šířka a délka, výška i hloubk

Nad inscenací Ha-divadla Jób

rozhovor s dramaturgem Josefem Kovalčukem, autorem libreta Milošem Černouškem a autorem hudby Martinem Dohnalem

 

Mohli byste povědět něco o „dramaturgickém podhoubí“ této inscenace, která získala cenu nadace Alfréda Radoka za nejlepší inscenaci roku 1996, totiž – co vás vůbec vedlo k volbě jóbovské tématiky?

Zaseté světlo

Filosof si snad smí příležitostně dovolit velké zobecnění. Nedávno jsem uvažoval: Osvícenství bylo stoletím Nejvyšší Bytosti, stoletím theismu; devatenácté století bylo stoletím atheismu. Ale jakým obdobím je století naše? Na jeho konci se ukazuje, že to byla doba totálního zmatku, zmatená mrákota (Irrsal und Wirrsal – houšť a poušť, Gn 1,2).

Božena Komárková – Lidská práva, Eman 1997

Marně bychom hledali mezi českými mysliteli 20. století osobnost stejného zaměření a významu. Snad jen Jan Patočka v posledním desetiletí svého života směřoval podobným směrem a se stejnou intenzitou, jak naznačuje zejména esej „Evropa a evropské dědictví do konce 19. století.“ Ostatně, věnoval ho roku 1973 paní profesorce Komárkové k sedmdesátinám.

K nedožitým devadesátinám Jana Patočky

Z díla Jana Patočky dnes filosofové (Miroslav Petříček jr.) připomínají zejména jeho práce fenomenologické, kterými vstoupil do rozhovoru s renomovanými filosofy 20. století a přinesl do něj svůj osobitý vklad. Na okraji zájmu těch, kteří nám právem významného filosofa připomínají, je neméně významná část Patočkovy badatelské činnosti, kterou zviditelnil r.