Mercy Oduyoye (*1934) je ghanská metodistická teoložka a vysokoškolská učitelka. Působila ve Světové radě církví a Světové studentské křesťanské federaci, učila na Harvardu, Princetonu, Union Theological Seminary a Univerzitě v Ibadanu.
Text: 1. Korintským 1,18
1K 1,18
Slovo o kříži je bláznovstvím těm, kdo jsou na cestě k záhubě; nám, kteří jdeme ke spáse, je mocí Boží.
Na divadelní scéně Studia Hrdinů se v tomto roce již po několikáté odehrála hra s názvem „Buňka číslo“ v režii Jana Horáka a Michala Pěchoučka. Autorka hry Petra Hůlová reaguje na text lucemburského spisovatele Rogera Manderscheida „čtení v Praze“.
Křesťané a křesťanky, kterým leží na srdci lidská práva, rovnost a svoboda, často narážejí na nepochopení a nedůvěru hned na dvou frontách.
Potěšeně si opakuji, že se německý evangelický farář s dcerou, Gerhard a Maria Kozlowsky, stali „našimi“, tedy našimi blízkými přáteli. Je to vůbec možné?
Božena Komárková v Zásadách ČCE (1966/1968) v kapitole Instituce, právo a stát píše o samosprávných iniciativách občanů, o evangeliu a právní kultuře, o představitelích světských institucí a jejich podřízenosti zákonu. Zneužijí-li ho, pak občané, jejichž svědomí je zjitřeno evangeliem, k tomu nemohou mlčet.
K výstavě fotografií Gabriela Pavlíka
Ve své knížce Tři žíně (2009) – což je rozhovor se snachou Janou a vnukem Štěpánem – píše Alexandr Kliment s vděčností a uznáním o brigádě na šumavské Kvildě v roce 1948, kterou uspořádala Akademická Ymka.
Součástí kultury židovského národa byl vždy důraz na vzdělání. V tom tkvěla výjimečnost jeho společenství, díky tomu v průběhu staletí vychoval tento národ tolik význačných myslitelů, vědců i spisovatelů. Ale také dnes je izraelské školství na vysoké úrovni a mohlo by být vzorem mnoha dalším státům; úspěšnost zdejších vědců je neobyčejně vysoká.