4/1999

O osmdesátinách ETF

anketa

Na konci března slavila Evangelická teologická fakulta (dříve Komenského a ještě předtím Husova bohoslovecká fakulta) 80. výročí založení. V té souvislosti jsme jejím učitelům, studentům i dalším osobnostem položili následující otázky:

 

Do Evropy se zbožností a vírou?

Polemika o určení a vydání církevního majetku a o právním postavení církví v České republice zakryla zatím hlubší otázky po úloze křesťanství a organizovaných křesťanů v postmoderní době. Je situace ve Slovenské republice lepší? Je náboženství jen soukromou věcí jednotlivého občana? Jaký význam budou mít církve pro rozvoj demokracie a společnosti v XXI. století?

Perspektivy ČCE

Mám pro vás dvě zprávy: jedna je špatná a jedna dobrá.

1) To, co vám předložím, je bezbřehé, metodicky neutříděné, málo poučné, neboť od srdce.

2) Ač bezbřehé, nebude to dlouhé.

Omšele lživý argument: vměšování do cizích záležitostí

Letmé ohlédnutí: Počátkem dubna se i v Česku připomínalo tragické 40. výročí dodnes trvajícího čínského násilí v Tibetu. Fakta jsou obecně dostupná, v posledních letech byla vydána řada souvisejících knih, zrodilo se několik aktivit. Plné náruče důvodů vyslovit se k tomu má i křesťanský teolog – a bylo by ostudné, kdyby se nevyslovil.

Kdy začala válka

S napětím leckdo odpočítával 24. března minuty, kdy začne válka. Mnozí prý měli těžké spaní. Najednou totiž národ začalo prudce zajímat, že jsme v NATO – a že tedy jaksi i naším jménem budou na Bělehrad i jinam padat bomby. Co kdyby Miloševiče – jak už se to ve válce dělává – napadlo oplácet? A co na to Rusko? Kdoví jak tohle skončí – do toho se ti Američané neměli pouštět…

Mystika a bohabojnost

Starozákonní texty nehovoří o mystice či mysticích, nýbrž o bohabojných, o zakoušejících bázeň Hospodinovu. Cílem není jednota s Bohem, sjednocení v hlubinách duše ani na výšinách duchovně dobrodružného výstupu k Bohu, nýbrž otevřenost vůči časovému rytmu slova – oné neuchopitelné úcty promlouvající k srdci člověka. Člověk najednou rozpoznává osobní i společenský rozměr viny.

Mlčeti zlato?

Prožíváme dobu, která se nám v mnohém nelíbí, není nám sympatická, rozviřuje události minulých let, neřeší přítomnost a budoucnost, ta je přece daleko. Žádáme omluvu těch, kteří ubližovali, ničili a zabíjeli, a divíme se, že takoví lidé bezostyšně, nabubřele vystupují a chovají se jakoby nic. Jsme spravedlivě rozčileni a pobouřeni.