Jaké vidíte klady a zápory současného vystupování křesťanů na veřejnosti?
Zdeněk SUSA, lékař:
„Vidím spíš ty zápory. Nejvíc mi vadí, když někdo hlasitě vykřikuje, že je. křesťan, a pak vyhlašuje nepřijatelné názory na kulturu nebo netolerantní názory politické. Myslím, že řada politiků dělá křesťanství medvědí službu.“
J. A. Komenský zemřel roku 1670 v nizozemském Naardenu a zde je také pohřben. V neděli 29. 3. 1992 se tu konaly církevní oslavy k 400. výročí narození za značné účasti hostů z Československa. Hlavní přednášku měli PhDr. Noemi Rejchrtová, zpíval pěvecký sbor ze Stříteže nad Bečvou, část programu obstaraly děti z Uherského Hradiště spolu s dětmi z nizozemského Rijswijku. Oslavy ukončily bohoslužby, které vysílala přímým přenosem nizozemská televizní společnost IKON.
Vážený pane ministře,
O minulosti i budoucnosti samizdatové edice EMAN se leccos proslýchá. Na podrobnosti jsme se zeptali Tomáše Trusiny, vikáře ČCE v Heršpicích u Slavkova.
PK: Proč se vaše nakladatelství jmenuje EMAN?
Všichni známe ze zkušenosti tzv. nesnesitelně zdravé lidi. Co nám na nich vlastně vadí? Je chyba skutečně na jejich straně (přesněji: je chyba už v samotném jejich zdraví)? Není tomu spíše tak, že jim jejich zdraví závidíme, že hledáme nějakou závadu na tom, co je pro nás nedostupné? Ostatně nejde jen o zdraví a nemoc, ale o protiklad snadného a lehkého života na jedné straně a životních svízelí a pohrom na straně druhé. Anebo také o život na výsluní bohatství a moci proti životu krušenému, strádajícímu a bezmocnému.
Prvním příznakem odporu vůči společenskému útlaku bývá ústní tradice – příběhy, písně, pohádky, anekdoty. Černoši v Americe zpívali spirituály a vyprávěli různé zpracované příběhy z bible. Japonské pohádky o moudrém soudci Ookovi byly prvním zárodkem obrany proti bezbřehému samurajskému bezpráví. A není náhoda, že i u nás za vlády komunistů se dospělí tak rádi dívali na večerníčky a vyprávěli si politické vtipy.
Měl jsem možnost dlouho hovořit s jedním komunistou, který komunistou zůstal. Dá se říct s chytrým komunistou, v dobrém i zlém významu slova. Ptal jsem se ho, zda cítí vinu za minulost a její viditelné následky. „Prosím vás, já nevěřím na ty vaše metafyzické pojmy,“ reagoval. Přeloženo: pocit viny mi nic neříká. Chtěl jsem znát jeho názor na soudruhy, kteří ještě nedávno stíhali soukromníky, Západ byl úhlavní nepřítel, kapitál jim páchl a nyní jsou v mnoha oblastech čilejší – v soukromničení, v rozmnožování vlastního kapitálu i bratřeni se Západem.
Antropologie označuje „slovo“ (LOGOS) – učení o člověku (ANTHROPOS). Bible nabízí četná prorocká kázání, modelová vyprávění, právně – náboženské normy a pozoruhodnou mudroslovnou směs; nepřináší však žádné učení ve smyslu utříděné soustavy (narozdíl od filosofie). Přesto můžeme z biblického zvěstování vyposlechnout biblický názor na člověka a jeho záležitosti, nazírání nasvícené Zjevením, ale velice silně podmíněné obecným míněním té či oné biblické doby.
(Skupinová psychoterapie, mýtus, kult, svátost)
Ve studii „K otázce bratrské odpovědnosti za svět“ (SAT 1, Kalich 1977) napsal Amedeo Molnár, že Jednota bratrská v 16. století „vyorala svou brázdu činnosti kulturní, jazykovou, literární a výchovnou“. Na dotaz studenta Jiřího Mrázka (bylo to někdy v roce 1983), zda a v čem se chovají současní evangelíci obdobně, odpověděl Molnár skepticky, že právě pasivita v tomto směru je možná největší bídou současného protestantismu v Čechách.