Zdeněk Šorm

Kázání Zdeňka Šorma

Člověk usiluje o naplnění vlastní existence, o završení svého bytí. Hledá životní cíl, smysl života. Ptá se tak, jako ten bohatý mladík, co přišel za Ježíšem s otázkou: „Mistře dobrý co mám dělat, abych měl podíl na věčném životě?“

Viděl jsem tě Pane

Viděl jsem tě Pane, jaks u silnice stál

a kolem s rachotem se proud auťáků hnal

a já to taky valil, zastavit jsem se bál

viděl jsem tě Pane, jaks u silnice stál

 

Viděl jsem tě Pane, jak v bufíku jsi stál

a kolem tebe každej se něčím ládoval

a když jsi ke mně přišel, stoup sem si o kus dál

viděl jsem tě Pane, jak v bufíku jsi stál

 

Viděl jsem tě Pane, jak nemáš kde bys spal

a kolem každej dveře na noc už zamykal

a já si taky zamknul, dobrou noc mámě dal

viděl jsem tě Pane, jak nemáš kde bys spal

Kázání Zdeňka Šorma

Text: Exodus 20,8–11

Pamatuj na den odpočinku, že ti má být svatý. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci. Ale sedmý den je den odpočinutí Hospodina, tvého Boha. Nebudeš dělat žádnou práci ani ty ani tvůj syn a tvá dcera ani tvůj otrok a tvá otrokyně ani tvé dobytče ani tvůj host, který žije v tvých branách. V šesti dnech učinil Hospodin nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmého dne odpočinul. Proto požehnal Hospodin den odpočinku a oddělil jej jako svatý.

K polemice Aleše a Pavla

Sleduji polemiku Aleše a Pavla o službě armádních kaplanů. Myslím, že je dobré, že se objevila. Po druhém článku Aleše mi ale připadá, že v přestřelce aktuálních reakcí přicházejí podstatné argumenty zkrátka. Aleš je zmiňuje jaksi mimochodem jako naprosto samozřejmé. Pro mne ale zůstávají otázkou: