Táňa Dušková

***

Jsem jako toulavej pes
a už mi vypadaly zuby
a už mě nikdo nehladí
a samota mě studí

Jako pes věrně sloužívám
tam, kde mi najíst dají
večer se ale vracím sám
slzy mi v očích tají

Už jenom zdechnout za plotem
na světě ještě mi zbývá
však potom budu spokojen:
že už mi není zima

Kdepak jste moji přátelé
mé sny se jiným zdají
když andělové v kostele
libě si vyhrávají

(23. 12. 2019)

Vracet se domů

Tiše se kladou stíny

do polí

na posvátné hory

Tiše se kladou stíny

Tiše se kladou stíny

i na mě

už padá stín

Tiše se kladou

Tiše se splétají

moje kročeje s tvými

*  *  *

Okolo domu zlátne sad

vítr se honí v poli

Buďto sis vzal

Propadl jsem se dírou v botě
a vidím všechno naopak
Hejna ryb loukou k lesu míří
a stromy jako netopýři
ze země visí do oblak

Já propadl se dírou v botě
nad hlavou město ve vlnách
a doma misku pro labutě
kam přebírala myška hrách

***

Potom až rozkvetou
poslední skály
lehnu si do nebe
tváří v tvář

Co všechno do všeho
vždycky mi schází
jakými oklikami
Tváří v tvář

Kašny tu budou navěky

zpívati jako v zakletí

Znám tebe jako mě znáš ty

Nevěřím ani potají

na slova která šeptají

Znám tebe jako mě znáš ty

Mlha už čeká za vraty