Š

Druhé vydání zpěvníku Svítá

Farářka Irena Škeříková připravila z pověření celocírkevního odboru mládeže při SR ČCE druhé vydání v církvi užívaného „Svítáku“. Zpěvník vydal opět Kalich, tentokrát v úpravě, kterou měli pořadatelé na mysli již při vydání prvním. Obálka je omyvatelná, vazba o několik tříd kvalitnější, papír vhodnější, tisk čitelnější, váha přijatelnější.

Hutně a chutně 8/1998

Lidovecký týdeník Hlas přinesl obsáhlý rozhovor s novým ředitelem Diakonie ČCE Pavlem Vychopněm. Podle něj čeká Diakonii budování užších vztahů s církví, příprava na nový zákon o sociální pomoci, přizpůsobování činnosti středisek místním podmínkám a potřebám obce, posun z instituce do ambulance.

Hutně a chutně 1/1998

Redaktor Evangelického kalendáře Jan Šimsa se rozhodl evangelickému čtenářstvu prodloužit život o jeden den – do kalendária na r. 1998 přidal 29. únor. Ovšem za to, že jablonecký sbor oplývá dvěma kazateli, může než tiskařský šotek.

Hutně a chutně 8/1997

Magazín Lidových novin publikoval článek o faráři Svatopluku Karáskovi, který se vrátil ze Švýcarska a ujal se salvátorského sboru v Praze. Článek končí citátem: I v těch nejhorších časech jsme žili nadějí, a teď tady se mi zdá, že je jí v lidech málo. Otrávenost místo radosti ze svobody. Když jsme v kostele zpívali Freedom is comming, čekal jsem, že vstanou a budou tancovat.

Hutně a chutně 7/1997

Na studii B. Komárkové O dvojím individualismu z r. 1945 (viz též Lidská práva, EMAN, Heršpice 1997) se odvolává Pavel Černý ve svém článku Není to liberalismus, co dnes selhává, otištěném v LN 17. 7. 1997. Není to liberalismus, co selhává, ale … způsob politiky a především života, který není založen na odpovědnosti.

Hutně a chutně 5/1997

Zatím poslední příspě diskusi o kontroverzní koniášovské monografii J. Bílého vyšel v LtN 14/97. Pod názvem Quousque tandem, Catilina? tu historik Martin Svatoš rozebírá sporné odkazy na prameny i autorovu pří publikačí č a dochází k závě Jiří Bílý klame.

Pozdní syn království

V nakladatelství Triáda (U Klavírky 7, 150 00 Praha 5) péčí Roberta Krumphanzla vyšla koncem roku 1996 kniha próz Pavla Rejchrta, teologa solitéra. Po třiceti letech psaní je to sice debut poněkud opožděný, pro zájemce o těkavě zahuštěné myšlenky tohoto „evangelického jezevce“ (láskyplný výraz jeho bratra Miloše) však velmi vítaný.