Petr Turecký

Špinavé boty

Podíval jsem se
na své zabahněné boty
prach stvoření
dopadající
na domy
stažené z kůže

dočasné chvosty
neposedných
zvířátek
často svazovaných
a bitých

procházím ulicemi
v zabahněných botách
oblékám se do svátečních rouch

Čtvrtek v Petře

Ráno nás vyzvedli dva podezřelí taxikáři a vezli nás nás na hranice s Jordánskem. Rusky prohodili něco v tom smyslu, že zboží je kompletní. Mafiáni? Předali nás na hranicích jinejm lidem a ti pak zase jinejm lidem, ti předali peníze z cestovky jednomu podezřelýmu dandymu, následovalo několik kontrol pasů a razítko Jordánska v pase.

Knižní malířství v baroku

Jak vypadalo umění té doby na Moravě? V knižní malbě se naplno projevuje barokní symbolismus. Zejména v díle Martina Ant. Lublinského (1636–1690) – umělce, jež prošel pravděpodobně školením u Karla Škréty. Jeho typický výtvarný projev nacházíme ve výzdobě zemských desek nebo členských matrik (obr. 1).

Natan ben Šimšon z Meziříčí Protestant Čt, 21/12/2017 - 19:07

(U. Schubert, Graz 1992, s. 90–91.)

Hagady 18. století

Arje ben Jehuda Leib z Třebíče

Židovská komunita v Třebíči patřila k nejstarším, v nichž působili židovští písaři a malíři miniatur. (Schubertová sice uvádí, že komunita je nejstarší, je však otázkou, zda malíři provozovali své řemeslo tam, či jako mladí odcházeli do učení jinam.

Hagady 18. století

V osmnáctém století vzrostla poptávka po malovaných náboženských rukopisech. Souviselo to s postavením dvorských Židů, kteří nabyli v té době značného bohatství. Aby se poptávka pokryla, vznikla vlastní skupina vyučených písařů, kteří byli schopni tyto knihy ilustrovat. [U. Schubert, Jüdische buchkunst, zweiter teil. Graz 1992, s. 83nn.]