Petr Pazdera Payne

Jako lidi vidím stromy se procházet

PKP 08/2008

Marek 8,22–26

Když zašel do Betsaidy, předvedli mu slepce s prosbou, aby se ho dotkl.

Vzal slepce za ruku a vyvedl ho za město. Plivl mu do očnic, položil na něj ruce… pak se ho zeptal: „Co vidíš?“

Rozhlédl se a pravil: „Hle, jako lidi vidím stromy se procházet.“

Kdyby to nebyla řeč a slova

PKP 06/2008: Žalm 19 v překladu Petra Pazdery Payna

Žalm 19

Ke zhudebnění, píseň pro Davida

Nebesa vypovídají o Boží vznešenosti,

obloha nese jeho rukopis,

den po dni se ujímá řeči,

noc za nocí se dává poznat.

Kdyby to nebyla řeč a slova,

naslouchat jejich hlasu by bylo k ničemu.

Probouzející sen

Veškerá poiésis, umění, filosofie, náboženská řeč, pouze v odkazu hovoří „o“ ryzím a pravém, ona sama tím ryzím v žádné podobě, nízké či vysoké, není a ani být nemůže.

Beze stopy lásky PKP 05/2008: 1. Korintským 13

Filmové titulky k chorálu ve srovnání s Biblí kralickou

Jako hlína pod rukou hrnčířovou

PKP 04/2008: Jeremiáš 18,1–11 v překladu Petra Pazdery Payna

Jeremiášovi se událo slovo od Hospodina, jenž pravil:

„Vstaň, vstoupíš do hrnčířské dílny a tam ti dám zaslechnout svá slova.“

Zobrazení a soud

Kdo dneska ví, kdo byli Kératry, Baillot, Dupin, Persil, Guizot? A jak se jmenovali ti další poslanci, průmyslníci, starostové, ministři, advokáti či bankýři, známí ve Francii kolem roku 1832? Svou dobou byli důležití, ale do dneška přetrvali jen někteří z nich jako sochařské karikatury Honoré Daumiera.

Zahulákal velikým hlasem

PKP 02/2008: Zjevení 10,1–6 v překladu Jiřího Mrázka

Rozjímavá píseň o lásce

PKP 9/09 Petr Pazdera Payne: pracovní překlad Žalmu 45

S doprovodem na lyry
synům Kóracha
rozjímavá píseň o lásce



Srdce mé překypuje krásnými slovy

přednesu králi své verše,
můj jazyk je pero hbitého písaře.

K sedmnáctému listopadu před dvaceti lety

„Tlak, strašlivý tlak. Přední řady prchaly před ranami a uvnitř se chvílemi těžko dýchalo. Pak příjezd dvou obrněných transportérů. Konec. Co chtějí? Začnou střílet? Kotel lidí se zmítal, řízen jen pudem sebezáchovy. Přestal jsem pořádně vnímat, co se děje. Strach, ohromný strach, panická hrůza. Probíhal jsem uličkou mlátících příslušníků v podloubí na rohu Mikulandské. Měl jsem štěstí.

Klíčová otázka bez klíče: dobrý nebo zlý?

Poznámka ke knize Tomáše Sedláčka: Ekonomie dobra a zla (viz Protestant 6/09)

Tvé blesky za tvého hromobití kolkolem tancují

PKP 1/09: překlad Žalmu 77

Píseň s jechutonským hudebním doprovodem pro Azafa

 

Pozvedám svůj hlas k Bohu,

křičím k Bohu zplna hrdla,

aby mě zaslechl.

Když jsem se dostal do úzkých,

za dne jsem hledal Pána,

a s nocí se má síla vytrácela;

nešlo to zadržet,

moje duše se nedala utišit.

Podzimní pouť do svaté země

Cestopisná povídka

Být židem sám za sebe, vyjití z Egypta znovuprožít, zemí zaslíbenou projít, soukromou ilegální imigraci podstoupit, být jedním z nich – ale sám, bez spříseženství, bez pobratřenství, bez společenství.

Polsky se holocaust řekne zagłada

O knize Anny Bikont My z Jedwabneho

Telecí porážka (apokryfní monolog)

I strhal si všechen lid z uší zlaté náušnice a přinesli je k Áronovi.

On je od nich vzal, připravil formu a odlil z toho sochu býčka.

A oni řekli: „To je tvůj bůh, Izraeli, který tě vyvedl z egyptské země.“

(Exodus 32,3–4)

 

Když nebyl Bůh, byla tvorba.

V řetězech svobody

Ke knize Aleše Březiny Řetěz bláznů, která před nedávnem vyšla, nejsem s to přistupovat nezaujatě, čistě jako k literatuře. V tomto smyslu by neměla knížka uniknout mladým a svěžím současným kritikům. Vyvolala ve mně příliš mnoho osobních vzpomínek.

Kolem zpovědi

V časopise Český Bratr (7/2011) proběhla anketa o smyslu zpovědi. Mezi odpověďmi převažují výroky typu: nepotřebuji ji, nechybí mi, vyřídím si to sám v modlitbě, upřímná modlitba stačí a podobně. Notabene v článku v témže čísle se píše, že zpověď je nejspíš středověkou záležitostí a v Písmu že zakotvena není.

Kainův problém

Poznámky k překladu jednoho slova

Ve Steinbeckově románu Na východ od ráje se vede na několika stránkách exegetický rozhovor nad příběhem o Kainovi a Ábelovi. Dovídáme se, že Číňan Lee se spolu se svými moudrými soukmenovci zabýval dva roky otázkou, jak porozumět výroku o Kainově poměru k hříchu.

Syndikovat obsah