Petr Pazdera Payne

O duši

Následující dvojprogram o duši začal svým povzdechem nad ekumenickým překladem P. P. Payne, nad jehož textem se rozproudila v redakci tak živá debata, že jsme požádali jejího hlavního aktéra o reakci. Jakkoli jde o téma subtilní, přece se v něm odráží cosi z nouze i ducha doby, budeme tedy vděčni za další reakce.

Písmo bez duše

Je jako tělo bez duše

Hrnečku, dost!

Jeden schopný mladý právník se přede mnou chlubil, kolik metrů čtverečních obytné plochy vybudoval. Příznačné. Jako by nebylo důležité, jak zrekonstruovaný domek či byt vypadají, jaké je jeho okolí, jaký je tam vzduch a je-li tam klid a světlo, jaké jsou pokoje… to nejdůležitější, co o svém novém bydlišti dovedl říci, bylo číslo. Počet metrů čtverečních.

Rybí zátylek

Vzal jsem si dnes na záda, pamětliv prezidentovy devótnosti vůči čínské vládě, menší tibetskou vlajku (řekněme lakmusový papírek) a vydal se zjistit, jaký je smysl kontrol při vstupu na území pražského hradu.

Násilí obrazů

Českobratrská církev evangelická odmítla svátostně estetické řešení svých kostelů a modliteben. Vyplynulo to z reformačního důrazu na pouhé slovo a jeho slyšení, z něhož pramení víra.

Staronové téma – trest

Trest smrti, kolektivní vina, otázka odvety za určité útoky, problematika milostí a amnestie a další podobná témata se znovu a znovu vynořují na hladině veřejného a také mého povědomí. Spolu s vyčtenými teologickými pojmy, jakými jsou například odplata za hřích, hněv a milost boží, mě přivádějí ke školácké úvaze o trestu vůbec.

Identita

motto:

Na sračky, na sračky… to jde píseň má … a když nejsem na sračky, tak to nejsem já…“

(lidová hospodská píseň)