Pavel Keřkovský

Stalo se módou sezóny do minulosti rázně tepat…

– snad Jiří Suchý dovolí, abych parafrázoval jeden verš jeho písně, v níž pak zpívá o dobrých kamarádech, kteří ho provázeli a kteří by měli člověka provázet jako dobré inspirační zdroje ve chvílích dobrých i méně dobrých. Někoho provázeli velmi těsně jiní muži, kteří naháněli mrazení, někdy strach a někdy hrůzu.

Smlouva, zákon a lidská práva (odpověď I. Heroldovi)

Luterští teologové (Honecker, Huber, Körtner aj.) považují lidská práva za téma, které si křesťané přisvojili až v době nedávné. Ilja Herold (Pt 3/07, str. 9) jde v podceňování lidských práv ještě dál, protože je považuje za plod sobecké náročivosti, nemístných požadavků, individualismu a izolacionismu.

Doba postní

Na mnoha vesnicích se vstupuje do doby postní se zpěvem maškar, v jednom českém městečku dokonce v rytmu samby. Maškary chodí od chalupy k chalupě, jdou po celé dědině.

K výročí Českobratrské církve evangelické

Obzvláště tento rok se hodně hovořilo o identitě Českobratrské evangelické. Není divu, vzpomíná-li se devadesáté výročí jejího založení. V církevním tisku se hledaly a nacházely charakteristické rysy, reformační návaznost, ozvučnost tradic. Zpytovalo se na farářském kurzu i nad publikací Zpytování.

Na zahořklost Kalvínem

Ivan Hoffman pláče, oplakává politiku i demokracii. Vzpomíná nostalgicky na to, co kdysi bylo a již není.

Lovec draků

Nejlepším lovcem papírových draků chce být  každý afghánský kluk, ať žije v Afghánistánu nebo americké Kalifornii. Český sní o kariéře v NHL nebo v nějakém zahraničním fotbalovém klubu. Afghánský emigrant, jako mnozí příslušníci malých národů, se přizpůsobí řečí, nenechá si však vzít všechny kulturní zvyky a projevy. Papírové draky loví i v Kalifornii.

Satrapiové zrcadlo

Persepolis, Marjane Satrapiová, 2006

Zapomněli jsme, co nás ubíjelo

Před několika lety se zvedla vlna pohoršení, když televizní dramaturgové přišli s nápadem odvysílat normalizační seriál „Třicet případů majora Zemana“. Časy se mění.

Vidět cizíma očima – vidět bez příkras

Bernard Cuau, Slova a smrt

Jeden svět – festival dokumentárních filmů o lidských právech uvedl snímek „Slova a smrt“ francouzského režiséra Bernarda Cuaua, který před dokončením filmu zemřel. Dílo dokončil jeho spolupracovník a blízký přítel Claudie Lanzmann, tvůrce filmu Šoa.

Magie a religiozita

Huckleberry Finn si byl jistý, že zná několik ověřených prostředků k odstranění bradavic. Magické léčitelské postupy měl od zaručených autorit místního městyse, od starších kamarádů a známých, dalších podivných existencí, jako byl on sám a jeho otec. Stačí pár slov, mrtvá kočka, správně přiložená půlka fazole, popř.

Víc než jen opium

Ke sborníku Religiozita v komunistickém Československu

Poselství Salmana Rushdieho

Salman Rushdie, britský spisovatel indicko-muslimského původu, sepsal roku 1988 román „Satanské verše“ a byl za to Rafíkem Zakanou obžalován v indickém tisku z rozvracení islámu. Teprve útočná kampaň íránského tisku, rozpoutaná v listopadu 1988 kulturním časopisem Kajháne farhangí přinesla své plody.

Národní paměť a lidská práva

Čínští studenti v Pekingu nevědí, zda se pustit do sametové revoluce. Zatím nevědí, zda to má cenu. Zeptali se Jáchyma Topola, když je seznamoval s evropskou poezií a československými zkušenostmi se sametovou revolucí. Ptali se, zda by byla u nás revoluce, kdyby strana povolila svobodu podnikání a cestování? Západní zboží? Záleželo by pak „československému národu“ na svobodě slova?

O čem svědčí množení zákonů

„Když byla obec nejvíce zkažena, bylo nejvíce zákonů“ (Cornelius Tacitus)


Jen v krizi se rodí nová ekonomie

Tomáš Sedláček tvrdí, že ekonomie (teorie) se změnila, a proto by ekonomové měli být pokorní. Překvapivě a pokorně tvrdí, že nejsme architekti ekonomiky (ekonomického dění). Ekonomiku považuje za zázrak, kterému do hloubky nerozumíme. „Vždyť přece často nerozumíme ani sami sobě, nerozumíme svým pohnutkám a nevíme, proč se někdy cítíme bez zjevné příčiny dobře a někdy zle.

Mapování česko nizozemské církevní spolupráce

Nový sešit Rozprav je věnován nizozemsko-českým kontaktům evangelíků v uplynulých čtyřiceti letech, jejichž duší a hnacím motorem se stal Hans van der Horst. Vedle něj najdeme i další mohykány, nikoli však poslední, protože iniciativy neumírají, pokračují a rozvíjejí se v mnoha oborech.

Ohlížení za dvojznačností

Průvodce naší církví

Malý obrazový průvodce dějinami Českobratrské církve evangelické, sestavený a komentovaný Evou Fialovou (Kalich 2008), je zakončen životním vyznáním faráře Blahoslava Hrubého, výběrem několika vět z Ježíšova podobenství o posledním soudu: Cokoli jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.

Umění české reformace

Do 4. dubna lze v Císařské konírně Pražského hradu zhlédnout výstavu Umění české reformace (1480–1620). Jsou zde vystavena jedinečná umělecká díla: sochy, malované oltářní desky, iluminované rukopisy, Klaudiánova mapa Čech, Jenský kodex, Litoměřický graduál s vyobrazením mistra Jana Husa, práce B.

Náboženský zážitek v postsekulární době

Náboženský zážitek je velmi žádaný sortiment kulturně mediální i náboženské nabídky. Mnohé knihy, filmy i bohoslužebná shromáždění dnes takové zážitky nabízejí. Hitem sezóny jsou knihy, které seznamují s magickým působením hvězd, stromů i kamenů, popřípadě uvádějí do kultu předků a démonů (Hora duše – Gao Xingijan, 2010).

Vize a vidění

Při letošních volbách do parlamentu se ukázalo, že lidé se mohou domluvit, mají-li nějakou vizi a potřebný společenský nástroj. Volebními preferencemi lze vykroužkovat politické dinosaury kterékoli strany. Změny ve společenském aparátu jsou dnes proveditelné beze zbraní. Právě z tohoto důvodu také demokracie v 18. století vznikla na severoamerickém kontinentě.

Syndikovat obsah