Začíná to jako jeden z těch mnohých příběhů o tom, jak Ježíš někoho uzdravil: na začátku se obvykle dozvíme o nemocném nebo postiženém, potom se setká s Ježíšem, mezi nimi zazní nějaký klíčový rozhovor a Ježíš ho uzdraví. I
To podobenství má zajímavou pre-historii. Kdysi dávno před tím, o hodně století dřív, si prorok Izajáš (Iz 5,1–7) stěžoval lidem, jaké má trápení se svou vinicí.
Zvláštní příběh. Moderní badatelé ho někdy zařazují mezi tzv. přírodní zázraky, protože nevědí, jak se to tak stalo, že učedníkům vystačilo pět chlebů a dvě ryby až do konce, a nasytili všechny.
Ten dnešní příběh má překvapivě mnoho společného s modlitbou v Getsemane (Lk 22,39–46). Obě ty události se odehrají na nějaké hoře.
Jakýsi židovský učenec přijde za Ježíšem s otázkou, co je v životě nejdůležitější.
Vypadá to, že toho dne jsou všichni v obilí: Ježíš, učedníci, farizeové…
Jeden bohatý a vlivný celník umřel. To se občas stává i bohatým a vlivným.
Ten příběh začíná spíš jako nějaká vědecká konference nebo symposium.
Evangelista Marek, a po něm i Matouš a Lukáš si předsevzali zachytit Ježíšův příběh – od té chvíle, kdy se objeví na veřejnosti až po to zvláštní finále v Jeruzalémě.
Ježíš odchází z jeruzalémského chrámu, večer po náročném dni, plném kázání ke svým přívržencům i diskusí a kontroverzí s tou kněžskou honorací, která tenkrát chrám ovládala; evidentně už toho má za ten den dost – a někdo z těch jeho učedníků navrhne, jestli by se teď nechtěl chvíli věnovat taky té chrámové architektuře.