Jaroslav Vítek

Tak na tohle se zeptali zrovna evangelického faráře.

Evangelium podle Matouše 9,18–26

V Ježíšově působení se od začátku ukazovalo, jak těch, kdo ho potřebují, je ustavičně příliš mnoho. Když s ním tam v Galileji chtěli hovořit a naslouchali mu, stalo se asi víckrát, že nestačil domluvit, protože už na něj naléhal další, nově přišlý prosebník. Ten na nic nečekal, měl jiné starosti než se ohlížet na řádný a klidný chod Ježíšových rozmluv. Naléhavost jeho záležitosti nesnesla sebemenší odklad.

Text kázání: List Římanům 8,31–39

Je-li Bůh s námi,

kdo proti nám?

On neušetřil vlastního Syna, ale za nás za všecky jej vydal.

Jak by nám spolu s ním nedaroval všecko?

Kdo vznese žalobu proti vyvoleným Božím?

Knížka o smyslu a významu paradoxu v Novém zákoně zůstala od prvního vydání (1932), jak už to s dobrými knihami bývá, známá ani ne tak „úzkému okruhu čtenářů“, jako spíše vskutku jednotlivcům. Svůj díl viny na tom nese mj. (církevnická) představa, že odborná studie v oblasti novozákonní vědy se má pokládat za cosi nevhodného pro čtenáře-neodborníka.

Patřívalo k dobrým zvyklostem kazatelského oslovení pro posluchače, že na konci kázání stálo ujištění: Bude vás obhajovat a střežit Boží pokoj (vysloveno obvykle podle listu Filipským 4,7). Pokládám za patřičné napsat totéž v závěru řady zamyšlení nad zprávami o povolání ke svobodě Božích synů.

novopečeného TV-kazatele

po televizním přenosu bohoslužeb z II. brněnského sboru ČCE 25. 12. 1993

Asi je to věta vyslovená v mnoha obdobách mnohdy, na řadě míst, od mnoha lidí. Je v ní hořkost z nenapravitelného. Zjišťuje, že proti smrti bylo snad někdy možné zakročit, ovšem jen pokud ohrožený člověk byl naživu. Od kohosi jsme očekávali pomoc, ale nebyl tu. Je pozdě.

Přesvědčení, že Bůh vstoupil do lidských událostí, je pokaždé vyzývavé. Pravidlem totiž je, že takový děj nelze dle libosti opakovat a podrobit kritickému zkoumání. Zůstane jedinečný, stejně jako zůstane jedinečné každé setkání, které ovlivnilo další příběhy zúčastněných.

Začátek léta bývá opatřován optimistickými přívlastky. Někdy docela po právu. To například někomu hodně vadí tma na silnici – ne­-li tma vůbec – mívá tudíž slabost pro dobu, v níž je dlouho světlo. Od konce května už to tak je. Kromě toho zpočátku víte, že se to ještě o kousek zlepší. A nějaký čas to potrvá.

Někteří měli za to, že k základním lidským tématům patří otázka: Co mám dělat? Možná jsou naopak i takoví, které zrovna toto téma ani v nejmenším nezaujalo. Ale často vyjde najevo, že s lidským pobytem na světě se spojuje činnost. A sice jde o činnost, v níž vzniká jakési pojmenovatelné „co“, tedy předmět a zároveň i výsledek.