Šílenej plán
po ránu ve mně vzklíčil
všem starejm tmám
zazvoním večer klíči
Šílenej plán
zrodil se v mojí hlavě
postavím prám
uteču po Vltavě
/Šílenej plán/
Utíkám před nocí za ránem
Jitřenka městem mě vede
Co jsme dřív mívali hledáme
V duši nám nepokoj přede
Utíkám před sebou za Tebou
Utíkám co síly stačí
Chodidla na dlažkách zazebou
Po boku přízraky kráčí
/Dezertér/
Otevři oči miláčku
Omšelá stará fráze
Nahoru dolů za kačku
Po stejný horský dráze
Otevři oči miláčku
A vyskoč dokud můžeš
Na tramvaj kup si lítačku
Se mnou si nepomůžeš
/Horská dráha/
A na východě svítá
Těžko se rozdává
A těžko znovu míchá
Už něco padlo
Karta se nesbírá
Musíš ji vzít
Urvaný madlo
Už znova nezpívá
Na měsíc s vlky
Chce se mi výt
Je těžký vstávat
Je těžký žít
/Poker/
Po těžkých nocích
Těžší vstanou rána
Upadla třetí
Noha vod piána
Po těžkých nocích
Budí kocovina
V klubíčko ticha
Nalij deci vína
/Kocovina/
Hořící pomalu tonou
Pozítří zemřou srny
Zhoubného zmaru plný
Sháním si vhodný drny
Vybírám mast si vonnou
Hořící pomalu tonou
Jitřenka hasne v půli
Poslední pálím vůli
Všechno a jen a kvůli
Tak ještě dvakrát plnou
/Hořící pomalu tonou/
Dnes bude pršet z okapů
Včerejší noviny vadnou
Na stromech váznou mraky
Nenajdu dneska chůzi ladnou
A nevyhnu se otrapům
Zpozdí se všechny vlaky
Dnes bude pršet z okapů
A přání půjdou ke dnu
Prohoří dřevo na kost
Do oka jed si nakapu
I tak už trochu blednu
Už nejsem první jakost
Dnes bude pršet z okapů
A zítra bude znova
V ulicích řve zas tíseň
Zbytečný němý slova
Pod nulou zase pět a půl
A na patách mám plíseň
Dnes bude pršet z okapů
To ale všichni víte
Dnes bude pršet z okapů
Však ještě uvidíte
/Dnes bude pršet z okapů/
Prší
Ani kouřit mi dnes nechutná
Tkaničky od bot lačně hltají
Špinavou břečku ulice
Odspodu navlhám melancholií
Bůh připíchl na nebe první cíp
Jižního Kříže
Prší
Už ani kouřit
Mi nechutná
/Prší/
Jen vítr vane pěšinou
Jen srnky koukaj na mě
Schválilas valnou většinou
Že čekat budu marně
Schválilas valnou většinou
(Vždyť je to k pousmání)
Pohrdám touhle vteřinou
Podávám odvolání
/Schváleno valnou většinou/
Věnuju duši básníka
(Však bez talentu, ovšem)
Občas si ještě zabliká
Brzy však bude po všem
Věnuju duši básníka
(Za odnos bude Vaše)
Sama si v sobě zaniká
A usmívá se plaše
Zahodím duši básníka
(Pro nedostatek umu)
Ego si trošku zavzlyká
A utopí se v rumu
/Inzerát/
…Hnijou mi v duši vzpomínky
okýnka v dávný časy…
…A Ty si klidně maluješ…
…Něžnými v očích ohýnky
otázky moje spaluješ…
…Krev v žilách přesto kvasí
To tím, že hnijí vzpomínky
Vzpomínky nezaplašíš
Otázky možná tak ještě…
…Ty něžně krčíš ramínky
a raduješ se z deště…
…mě přízraky dál straší…
/Spolu každej zvlášť/
Hej, slečno, pojďte ke mně
načneme tenhle večer spolu
a vychutnáme do dna jej
Až přisedneš si k mýmu stolu
den přitulí se k noci jemně…
Napij se
zpívej
povídej
/Pozvání/
„Na co si hraješ kovboji?
Snad Tě už brzy odpojí…“
/Bez názvu/
„Láska, láska, láska…
nešil a dej práska!“
/Bez názvu/
Sotva se známe
Už saju metafory
Z Tvojí krve
Sotva se známe
Už verše pinzetou
Sbírám Ti ze rtů
/Sotva se známe/
Zrcadlo rozbilo se
Umdlení ptáci z nebe popadali
Kupící se mrtvoly příčinou
\hfill podivných siluet
V hasnoucím parku
/Park/
Ve vlnách něhy moje oči hladíš
Protla se těla jako cesty naše
Dva životy, dva osudy, plaše
Líbám Tě na tvář a níž
Rdíš se i ve tmě tajemství mé křehké
Odlesky studu zrcadlí Tvou krásu
Opojen tisknu, beru kolem pasu
Sladké Tvé já, poddajné a hebké
Po nahém těle mihotají stíny
Však kdesi uvnitř
ostrá pila viny
/Nevěrná/
Dnes jsem je spatřil
Jen letmo v davu
Bál jsem se, že se otočí
Jiný k ní patřil
Já sklonil hlavu
On vpíjel se jí do očí
/Dnes/
Spoutám Tě nejpevnějšími provázky
To abys mi neutekla
Provázky spředenými z vláken kukly
Nejvzácnějšího nočního motýla
Takového
Který se rodí jednou za tisíc let
Za nejdelší letní noci
Motýla
Kterému nebylo souzeno
Zakusit závrať prvního letu
Provázky utkanými
Z Touhy
Po Tobě
/Provázky/
Ptal jsem se včera milé mojí
Jestli se o nás někdy bojí
Špitla mi tiše : „Ty si vůl…
Bát se už dávno není cool!“
/Ptal jsem se včera milé mojí/
Když venku prší
Uvnitř smutno
A stesky klepou na dveře
A všude číhá absolutno
A Tobě zvlhly kadeře
/Absolutno/
Andělé tančí nad propastí
Hodilas mi do kafe panáka rumu
Oba tiše víme
Stejně jednou spadnem
/Ráno/
Bojíš se něhy za světla
Bojíš se klepů
Bojíš se mě a sebe taky
A já Ti marně říkám
Že princové na bílých koních
Jsou jenom
/Fpohádkách/
Mollovej akord zaplál mojí duší
Kdysi se zrodil kdesi v duru
Dneska mi natáh ránu do purpuru
Ránu co žádná gáza nevysuší
Mollovej akord,
ozvěna,
pár tonů,
Tančí si,
hopsá,
duší mou
(A v dálce hynou
světla lampionů
dřív život nesla
smrti tmou)
/Mollovej akord/
Barman se v koutě směje
(A zajíkavě dýchá)
Do deci zoufalství panáka beznaděje
(Tak se tu pití míchá)
Na piáno tu sedá prach
Duše se motá v temnotách
Jen absinth chutná jako vždycky
(Hříchem je pít zde sporadicky)
/U Pekelný Brány/
\textit{(Inspirováno podnikem}
\textit{„Na Blbým Místě“)}
Pojď ke mně
Blíž
A ještě
A ještě kousek
Teď trochu níž
Pod něhou deště
Výmluvy nenajdou se
/Déšť spojenec můj/
…Sem tam svitne novej den
asi jednou za tejden,
probudí se nový ráno,
z krámů zmizí „vyprodáno“…
Znovu půjdu krajinou
ne za Tebou, za jinou,
hlavu zpříma ponesu
jak s kontesou do plesu…
/Nový starty/
Až úsvit rozkvete v jitro,
a chvíle bude hrozit uplynutím,
roztavím nás,
zapeču do chleba
a pošlu po vodě
bláznům.
/Bláznům/
Na rohu ulice
Světluška cigarety
Svedla nás k sobě v onen čas
Na rohu ulice
Protly se naše světy
Dostaly nový, lepší ráz
Jsem velmi vděčen tomu rohu,
A vlastně i té cigaretě,
že jenom mou teď zvát tě mohu,
že hledal jsem
– a našel jsem Tě.
/Na rohu ulice/
Jsi čistý průstřel
Kdy krev už nemožno zastavit
Jsi hlína našeho svatebního džbánu
Co v střepy jsi včera proměnila
Jsi noční motýl
\hfill dohořívající na stínítku lampy
/Motýl/
Propust svůj hněv
Kterým si líčíš tváře
A v soumrak usmíření
Zažehni své tělo
Snad cikád zpěv
Překryje vzdechy lháře
Co střílí bez míření
A líbá cizí čelo
Propust svůj hněv
Jsme o den starší zase
Jsem starý lev
Co chňape po ocase
Byla si mojí – buď jí zase
/Starý lev/
Něha jsou malý
Vrzavý vrátka
Něha jsou jasmínový květy
Mlhavý věty
Něha jsou sladký páry od úst
Obláčky krásna
Jedoucí vozy
Do vzduchoprázdna
/Něha/
Hoříme spolu
Polínko po polínku
V plamenech bez kouře
V plamenech bez popela
Nahoru dolů
Hladím Tě po kolínku
Litovat nezkoušej
Žes ve mně uhořela
/Hoříme spolu/